MMF je ohledně aktuální situace skeptický. Centrální banky by se měly zaměřit na boj s inflací.
V posledních letech čelí globální finanční systém prvnímu významnému testu stability od světové finanční krize v roce 2008. Tento test spočívá v několika hlavních problémech, především v rostoucí inflaci, která hrozí destabilizací ekonomiky po celém světě, a v bankovních krizích v USA a Evropě.

Inflace se stala klíčovým problémem pro centrální bankéře, kteří nyní zvažují, zda by měli upravit svou měnovou politiku, aby inflaci lépe kontrolovali. V eurozóně i v USA je inflace výrazně nad cíli centrálních bank, což může vést k zvýšení úrokových sazeb a přísnějším finančním podmínkám. Tento růst inflace byl vyvolán několika faktory, včetně dlouhodobě nízkých úrokových sazeb, které zvyšují zranitelnost ekonomik. Měnová politika se tak může v budoucnu zaměřit na boj proti inflaci.
Určitě existuje riziko růstu úrokových sazeb a riziko růstu inflace.
Podle ředitele oddělení měnových a kapitálových trhů MMF zde stále existuje riziko růstu úrokových sazeb, což vede k doporučení pro centrální banky, aby zůstaly v kurzu ohledně zpřísňování, dokud nedojde k výraznému pokroku v návratu inflace k cíli. Problémem je, že zvýšení úrokových sazeb může mít negativní dopad na ekonomický růst a může zhoršit dluhovou situaci některých zemí.
Mezinárodní měnový fond (MMF) varuje před riziky přísnějších měnových a finančních podmínek a odhaduje snížení asi 0,5 % HDP kvůli zpřísnění v březnu po krachu bank. MMF také mírně snížila svůj výhled globálního růstu v tomto roce na 2,8 %, což poukazuje na to, že finanční systém může čelit dalším problémům, pokud se inflace nezkrotí a bankovní krize nebudou řešeny účinně.
Rizika finanční stability byla zatím omezena a doufejme, že to tak zůstane, v důsledku toho se měnová politika může zaměřit na boj s inflací a to je žádoucí výsledek.
Bankovní problémy se zatím zdají být omezené, avšak jejich dopad na globální finanční stabilitu by neměl být podceňován.
Myslím si, že systémové riziko bylo dosud pod kontrolou a jsem si jistý sadou nástrojů pro krizové řízení, které máme, ale nepřekvapilo by mě, kdyby došlo k dalším epizodám zmatků jak v bankách, tak u nebankovních finančních zprostředkovatelů.
Centrální banky a vlády by podle MMF měly přijmout koordinovaná opatření k řešení současných problémů, aby se zabránilo širšímu škodlivému dopadu na ekonomiky.
Mezi opatření, která by mohla být zvážena, patří zvýšení kapitálových požadavků na banky, podpora restrukturalizace dluhů a posílení finančních regulací. Tyto kroky by mohly pomoci zlepšit důvěru v bankovní sektor a snížit riziko dalších bankovních krizí.
Jedním z důležitých aspektů pro řešení inflace je zvýšení transparentnosti a komunikace mezi centrálními bankami, vládami a veřejností. Pravidelné aktualizace o měnové politice a inflačních cílech mohou pomoci uklidnit trhy a zajistit, že veřejnost bude informována o důvodech změn v měnové politice.
Při řešení těchto problémů je také důležité zohlednit globální povahu současných výzev. Vyspělé ekonomiky by měly spolupracovat s rozvojovými zeměmi, aby zajistily, že měnová politika a finanční regulace budou fungovat ve prospěch celosvětové stability.
V současné situaci je také důležité sledovat další možná rizika, jako je napětí ve světovém obchodě nebo geopolitické napětí, které by mohlo vést k dalším finančním šokům a zhoršit celkovou situaci. Vlády a centrální bankyby měly být ostražité a připravené na případné nové výzvy, které by mohly ohrozit globální finanční stabilitu.
Vzhledem k těmto hrozbám a nejistotám by centrální banky měly zvážit pružnější přístup k měnové politice. Prakticky by to mohlo znamenat, že centrální banky by měly být ochotny rychle reagovat na změny ekonomických podmínek a upravit svou politiku podle potřeby, aby dosáhly svých inflačních cílů a zajišťovaly finanční stabilitu.
Mezinárodní spolupráce a koordinace mezi centrálními bankami a vládami by měla být prioritou, aby se dosáhlo společných cílů a zajištění celosvětové finanční stability. To může zahrnovat spolupráci na výměně informací, koordinaci měnové politiky a společné regulace finančních institucí.
Vlády by měly také využít fiskální politiku k podpoře růstu a stabilizaci ekonomik. To by mohlo zahrnovat rozumné výdaje na infrastrukturu, vzdělávání a výzkum a vývoj, které by mohly pomoci zvýšit produktivitu a podpořit růst. Fiskální politika by měla být navržena tak, aby byla udržitelná a zohledňovala dlouhodobé fiskální výzvy, jako je stárnutí populace nebo rostoucí dluh.
V oblasti finanční regulace by měly být zavedeny reformy, které zvýší odolnost finančního systému proti šokům a sníží pravděpodobnost budoucích krizí. To by mohlo zahrnovat zlepšení dohledu nad bankami, posílení makroprudenciálních opatření a zlepšení regulace finančních trhů.
Závěrem lze říci, že současné globální finanční výzvy vyžadují koordinovaný a proaktivní přístup centrálních bank, vlád a mezinárodních organizací, jako je MMF. Významný pokrok v boji proti inflaci, řešení bankovních krizí a posílení celkové finanční stability bude klíčový pro udržení globálního růstu a minimalizaci rizika recese v nadcházejících letech.
UPOZORNĚNÍ: Nejsem finanční poradce, a tento materiál neslouží jako finanční nebo investiční doporučení. Obsah tohoto materiálu je čistě informativní.
Bulios Black
Tento uživatel má díky předplatnému přístup k exkluzivnímu obsahu, nástrojům a funkcím.
Teď už jsme blízko vrcholu, takže bych už začal spíš vyhlizet snižování úrokových sazeb, než tady toto strašení. I když to strašení taky pomáhá, aspoň jsou slevy. 👍😉
Bulios Black
Tento uživatel má díky předplatnému přístup k exkluzivnímu obsahu, nástrojům a funkcím.
Inflace je pro nás dlouhodobý problém. Banky jsou prazatim stabilizované, tak nevidím důvod, proč, zase neřešit naplno inflaci.
Navíc FED se k tomu postavil hned celém, když zvýšil úrokové sazby v době, kdy si ještě nikdo pořádně netroufl odhadnout jak to s bankami bude.