Trumpova administrativa rozšiřuje své investiční portfolio o další strategické odvětví. Po polovodičích, oceli, jaderné energii a vzácných zeminách nyní přicházejí na řadu kvantové počítače. Vláda oznámila, že poskytne granty devíti společnostem v tomto sektoru výměnou za podíly. Které firmy z toho budou benefitovat?
Tento krok signalizuje, že kvantové technologie se stávají prioritou nejen z hlediska národní bezpečnosti, ale také jako potenciální zdroj zisku pro americké daňové poplatníky. Jde o pokračování trendu, kdy se federální vláda stává aktivním investorem v odvětvích považovaných za klíčová pro budoucí konkurenceschopnost USA.
IBM dostane miliardu dolarů
Celková hodnota oznámených investic činí 2 miliardy dolarů. Největší kus koláče, celou 1 miliardu dolarů, získá IBM $IBM prostřednictvím nově vytvořeného podniku s názvem Anderon. Ten má v Albany ve státě New York vybudovat první specializovanou továrnu na kvantové čipy v zemi.
Důležité je, že vláda neinvestuje přímo do IBM, ale do tohoto nově vzniklého samostatného subjektu. Anderon bude sice "novou společností IBM", jak uvádí tisková zpráva tech giganta, ale bude fungovat nezávisle. Vládní podíl se tak vztahuje výhradně na Anderon, nikoli na mateřskou IBM.
Dalších 375 milionů dolarů směřuje do společnosti GlobalFoundries, což představuje přibližně 1procentní vládní podíl v této firmě. Každá ze zbývajících společností, mezi něž patří D-Wave Quantum, Rigetti Computing $RGTI nebo Infleqtion, získá 100 milionů dolarů.
Menšinové podíly s velkým potenciálem
Podle oficiálního vyjádření vlády všechny dohody zahrnují "menšinový, nekontrolní majetkový podíl v každé společnosti jako podmínku pro získání finančních prostředků". Cílem je zvýšit návratnost investice pro americké daňové poplatníky, přičemž vláda si ponechává možnost profitovat z budoucího růstu těchto firem.
Trh na oznámení reagoval pozitivně. Akcie IBM vyskočily o více než 7 %. Ostatní zapojené společnosti zaznamenaly růst až o 20 %, což ukazuje na důvěru investorů v tento typ vládní podpory.
Vzor z investic do vzácných zemin
Struktura kvantových dohod připomíná nedávné vládní investice do odvětví vzácných zemin, kde USA zoufale potřebují snížit závislost na čínských dodávkách. Během posledního roku vláda získala podíly v nejméně pěti různých společnostech tohoto sektoru, včetně výrobce magnetů Vulcan Elements $VMC, těžební firmy MP Materials $MP nebo USA Rare Earth.
Ve všech těchto případech jde o menšinové podíly mezi 5 a 15 % výměnou za vládní granty. Tento model nyní kopírují i kvantové investice, kdy vláda rozděluje zdroje mezi více rizikových, ale strategicky důležitých firem místo vsázení na jediného hráče.
Intel jako nejúspěšnější investice
Nejvýnosnější vládní investicí v technologickém sektoru dosud zůstává loňský srpnový vstup do Intelu $INTC. Americký výrobce čipů od té doby dosáhl rekordních hodnot a vládě přinesl nerealizovaný zisk přesahující 40 miliard dolarů.
Prezident Trump si úspěch této investice opakovaně připisuje. "Gratulujeme lidu Spojených států k tak dobré investici," napsal minulý měsíc na Truth Social. Intel tak funguje jako modelový příklad toho, jak mohou vládní investice do strategických odvětví přinést nejen technologickou nezávislost, ale i finanční výnos.
Širší portfolio strategických investic
Kvantové počítače nyní vstupují do již rozmanitého portfolia vládních investic. Vedle vzpomínaného Intelu a vzácných zemin administrativa vyjednala takzvanou "zlatou akcii" v U.S. Steel jako součást dohody o schválení akvizice společností Nippon Steel. Získala také 8procentní podíl v jaderné energetické společnosti Westinghouse.
Všechny tyto kroky spojuje důraz na národní bezpečnost a strategickou autonomii. Vláda je prezentuje jako prostředek k dosažení zisku pro daňové poplatníky a současně k podpoře odvětví považovaných za kritická pro budoucnost americké ekonomiky a obranyschopnosti.
Proč právě kvantové počítače
Kvantové technologie představují jednu z nejzajímavějších, ale zároveň nejrizikovějších oblastí současného high-tech průmyslu. Na rozdíl od klasických počítačů pracujících s bity mají kvantové počítače potenciál revolucionizovat oblasti jako kryptografie, optimalizace složitých systémů, simulace molekul nebo umělá inteligence.
Zároveň panují otázky ohledně komerční proveditelnosti této technologie v blízké budoucnosti. Kvantové počítače jsou stále extrémně náchylné k chybám, vyžadují speciální podmínky provozu a jejich praktické využití zůstává z velké části v experimentální fázi.
Právě proto vláda nesází na jednu kartu, ale diverzifikuje své investice napříč devíti různými společnostmi s různými přístupy ke kvantovým technologiím. Tento přístup snižuje riziko a zvyšuje pravděpodobnost, že alespoň některá z investic přinese výraznou návratnost.
Americká vládní strategie tak jasně ukazuje posun od pasivního regulátora k aktivnímu investorovi v odvětvích považovaných za strategicky klíčová. Kvantové počítače jsou nejnovějším přírůstkem do portfolia, které již zahrnuje polovodiče, vzácné zeminy, ocel a jadernou energii. Otázkou zůstává, zda se tento model ukáže jako udržitelný a zda daňoví poplatníci skutečně uvidí slibované výnosy.