Proč jedno investiční kolo v Anthropicu udělalo z Googlu a Amazonu rekordně ziskové firmy
Rekordní zisky Alphabetu $GOOG a Amazonu $AMZN za druhý kvartál z velké části nejsou peníze. Přijde mi užitečné rozumět tomu, jak vznikly.
Alphabet vykázal čistý zisk 112,1 miliardy dolarů, meziročně skoro čtyřnásobek. Přecenění podílů v nekótovaných firmách přineslo před zdaněním 99 miliard a po zdanění z toho v čistém zisku zůstalo 77,1 miliardy, což přidalo 6,26 dolaru na akcii. Ve stejném kvartálu loni byla ta samá položka 1,3 miliardy. Alphabet ve zprávě neuvádí, čeho se přecenění týká, vedle Anthropicu má v portfoliu i SpaceX.
Amazon vykázal 62,6 miliardy čistého zisku a sám ve zprávě píše, že je v tom neprovozní předdaňový výnos 53,4 miliardy plynoucí převážně z investic do Anthropicu.
Jak se taková hodnota vůbec spočítá, když Anthropic není na burze. Účetní pravidla říkají, že podíl leží v knihách v pořizovací ceně a nehne se s ním, dokud nenastane pozorovatelná transakce. Tou je typicky nové investiční kolo. V únoru zavřel Anthropic Series G, vybral 30 miliard a jeho ocenění bylo 380 miliard. Koncem května přišlo Series H, dalších 65 miliard a ocenění vyskočilo na 965 miliard dolarů. Teprve tím vznikla cena, podle které obě firmy směly svůj podíl přepsat nahoru, a rozdíl jim spadl do výsledovky.
Alphabet drží kolem 14 % Anthropicu, Amazon kolem 21 %, přesnou výši ale ani jedna firma ve svých výkazech neuvádí. Amazonu přesto spadlo do výsledovky míň. Důvody jsou dva. Nedrží jen akcie, ale i konvertibilní dluhopisy, které se oceňují jinak než čistý podíl, a část si zaúčtoval už v prvním kvartálu, kdy do stejné položky spadlo zhruba 15,6 miliardy. U Alphabetu navíc těch 99 miliard nepatří jen Anthropicu.
Nejlíp to celé shrnuje jeden kontrast u Amazonu. Za posledních dvanáct měsíců vykázal čistý zisk 135,3 miliardy, ale volné cash flow minus 7,6 miliardy, protože do nákupu majetku poslal o 66,1 miliardy víc než rok předtím. Vykázaný zisk a peníze, které firmě reálně zbyly, jdou momentálně opačným směrem.
Na malém příkladu je to srozumitelnější. Dali jste kdysi milion za desetinu firmy kamaráda, která tehdy měla hodnotu deset milionů. V účetnictví vám ten podíl leží jako milion a leží tam pořád, i když firmě rostou tržby. Teprve když do ní vstoupí cizí investor při ocenění padesát milionů, smíte si napsat, že vaše desetina má hodnotu pět milionů. Ty čtyři miliony rozdílu vám projdou ziskem, přestože jste nic neprodali a nikdo vám nic neposlal.
Z toho plyne, proč to funguje oběma směry. Když v daném kvartálu žádné nové kolo nepřijde, hodnota podílu se nehne a efekt je nula, i kdyby Anthropic rostl sebevíc. A kdyby příště přišlo kolo za nižší ocenění, sedí ve stejném řádku ztráta stejného kalibru. Podle mě proto u obou firem nemá smysl dívat se na účetní zisk vůbec. U Amazonu byl účetní zisk na akcii 5,75 dolaru, ale po vyloučení té položky zhruba 1,97, i když jde o tentýž kvartál a tentýž byznys.
Nejlíp je ten rozdíl vidět na Microsoftu $MSFT , který má v knihách obě velké laboratoře. Z investice do Anthropicu si za stejný kvartál připsal 3,2 miliardy dolarů, protože ho zvedlo to samé květnové kolo. V OpenAI drží kolem 27 %, jenže tam používá ekvivalenční metodu, která sleduje hospodaření firmy místo její valuace. Do výsledku mu z ní spadlo jen 480 milionů. Jedna firma, jeden kvartál, dvě metody. Microsoft navíc dopad OpenAI ze svého očištěného zisku sám vyřazuje.
Jak to čtete vy? Berete přecenění jako legitimní informaci o tom, že firmám vyrostla hodnota majetku, nebo ho při čtení výsledků rovnou přeskakujete?