Rekordní zisk, akcie u ročního maxima. Analytici přesto sázejí na pokles
Čistý zisk vyskočil za jediný kvartál na téměř čtyřnásobek, a hlavním tahounem nebyla ropa, ale zemní plyn. Když se před několika měsíci uzavřela námořní úžina, kterou normálně proudí zhruba pětina světového LNG, a poškozená exportní infrastruktura na druhém konci Zálivu vypadla na měsíce z provozu, evropské ceny plynu vystřelily. Producent, který do Evropy dodává plyn potrubím i ve zkapalněné podobě, seděl přesně na správné straně téhle rovnice.
Klíčové body
Rekordní kvartál z plynu, ne z ropy. Upravený provozní zisk za Q2 dosáhl 11,48 mld. USD (+76 % r/r), tažený hlavně evropským plynem poté, co uzavřený Hormuz odřízl zhruba pětinu světové nabídky LNG.
Stát zachytává hodnotu několika kanály. Vysoké zdanění těžby (marginálně 78 %), 67% podíl v Equinoru a přímé vlastnické podíly SDFI v polích znamenají, že na volně obchodovaného minoritního akcionáře dopadá z hodnoty vytvořené v sektoru jen menšinový díl. Z upraveného provozního zisku 11,48 mld. zbyl po zdanění upravený čistý zisk 3,22 mld.
Cyklický vrchol, ne nový standard. Letošní síla stojí především na geopolitické prémii; jakmile odezní, hospodaření se pravděpodobně posune výrazně blíž normalizovaným úrovním. Firma sama plánuje na ropě 60-80 USD, hluboko pod dnešními cenami.
Akcie u maxima, cíle analytiků níž. Kurz kolem 41 USD leží blízko ročního maxima, zatímco konsenzuální cíl je kolem 35 USD s převahou doporučení prodat nad koupit.
Silná rozvaha jako polštář. Čistý dluh kolem 10 % kapitálu a odkupy až 3 mld. USD za 2026 (počet akcií už -8 % za rok) drží výnos pro akcionáře; protiváhou medvědí teze je scénář, kdy geopolitická prémie vydrží déle, než trh čeká.
Výsledek má ale háček. Firma sídlí v zemi, kde stát z těžby na moři odčerpává drtivou část marže a zároveň sám drží ve společnosti většinový podíl. Rekordní čísla proto putují jinam než k běžnému akcionáři, a to v míře, jakou by u jiné ropné firmy nečekal. Trh přitom nezůstal pozadu. Akcie se za poslední rok vyšplhala k rekordním úrovním, jenže tím se dostala nad hodnoty, které jí přisuzují analytici, a v jejich doporučeních dnes převažuje opatrnost před optimismem.
Kdo tedy na napětí v Zálivu vydělal, a kdo z toho zisku doopravdy něco uvidí?
Řeč je o Equinoru $EQNR, norské energetické společnosti pod většinovou kontrolou státu a největším jednotlivém dodavateli zemního plynu do Evropy. Za druhý kvartál letošního roku, jehož výsledky firma zveřejnila koncem července, vykázala upravený provozní zisk 11,48 miliardy dolarů, zhruba o tři čtvrtiny víc než před rokem. Po zdanění z něj ovšem zbyla jen část, a právě v tom rozdílu se skrývá většina toho, co dělá tuhle akcii jinou než ostatní ropné tituly.
Vydělala na plynu, ne na ropě
Válka zvedla ceny ropy i plynu, pro Equinor ale byl rozhodující plyn, a to z jednoho konkrétního důvodu. Úžina, která se na jaře fakticky zavřela, je hlavní tepnou katarského LNG, a Katar patří mezi největší exportéry zkapalněného plynu na světě. Když jeho vývoz vypadl a část exportní infrastruktury navíc utrpěla škody, které se podle odhadů Mezinárodní energetické agentury nemusí podařit plně opravit několik let, zmizela z globálního trhu zhruba pětina nabídky LNG.