Nejbezpečnější část vašeho portfolia právě dostává největší ránu
Inflace v eurozóně vyskočila na 3,2 % a ECB znovu zvedla sazby. Většina investorů teď hlídá akcie energetik a obchodníků. Účet za tenhle šok ale přichází úplně jinam - do části portfolia, kterou většina lidí považuje za klidnou zónu.

Klíčové body
Inflace v eurozóně vyskočila na 3,2 %, ale 91 % spotřebního košíku zdražuje tempem jen 2,1 %
ECB zvedla sazby jednomyslně, přesto 91 % ekonomů v průzkumu Reuters věří, že cyklus právě skončil
Největší evropský pronajímatel bytů je na ročním minimu, přestože svůj výhled na rok 2026 nezměnil
Výnos německého desetiletého dluhopisu je nejvýš od roku 2009 a účet za to platí "čtyřicítka" v portfoliu 60/40
Zásobníky plynu jsou 16 procentních bodů pod pětiletým průměrem a rozhodují o tom, který scénář nastane
Devět procent košíku, čtyřicet procent inflace
Číslo, které Eurostat 17. září potvrdil, vypadá na první pohled jako návrat starých problémů: inflace v eurozóně zrychlila v srpnu na 3,2 % z červencových 2,9 %. Před rokem byla přesně na cíli, na 2,0 %. Jenže stačí rozložit spotřební košík na jednotlivé části a příběh se změní.
Energie má v košíku eurozóny váhu jen 9 %. V srpnu přesto meziročně zdražila o 14,3 % a do celkové inflace přispěla 1,29 procentního bodu. Jinými slovy: necelá desetina košíku vyrobila zhruba 40 % veškerého zdražování. Zbylých 91 % košíku podle dat Eurostatu zdražuje tempem 2,1 %, tedy prakticky na cíli centrální banky.
Ostatní položky se navíc chovají spíš vzorně. Služby, o které se ECB dlouho bála nejvíc, zpomalily na 3,0 %. Potraviny zdražují jen o 1,1 %, průmyslové zboží bez energie o 1,2 %. Před rokem přitom energie inflaci ještě stahovala dolů (meziročně -2,0 %), dnes ji tlačí nahoru válka na Blízkém východě, drahá ropa a plyn před zimou.
Rozptyl napříč Evropou je přitom obrovský a ukazuje, že jde o šok zvenčí, ne o přehřátou ekonomiku: Rumunsko hlásí 6,3 %, Litva 5,6 %, Švédsko jen 0,3 %.