ČEZ má za sebou rok, ve kterém potvrdil roli stabilního „tahouna“ české energetiky a zároveň pokračoval v postupné proměně svého byznysu. Výkon jaderných elektráren se dostal na historické maximum, rostou distribuční a zákaznické segmenty a firma si udržuje silnou bilanci, i když už neprožívá mimořádně ziskové roky energetické krize.
Pro investory jde stále o defenzivní titul s viditelným cash flow, významnou dividendou a rostoucím podílem bezemisních zdrojů. Tempo růstu zisků se však po extrémním roce 2022 výrazně zklidnilo a další vývoj bude záviset na regulaci, cenách elektřiny, tempu útlumu uhlí a na politickém nastavení dividend i případných strukturálních změn.
Jaký byl rok 2025?
Skupina ČEZ $CEZ.PR dosáhla v roce 2025 provozního zisku před odpisy (EBITDA) 137,0 miliardy korun, což je jen nepatrně méně než v roce 2024. Čistý zisk činil 27,4 miliardy korun, očištěný čistý zisk určený pro dividendovou politiku pak 28,1 miliardy korun. Na základě stávající dividendové politiky to indikuje dividendu zhruba 31–42 korun na akcii, tedy v souhrnu 17–23 miliard korun pro akcionáře.
Celkové provozní výnosy dosáhly 333,4 miliardy korun, meziročně o zhruba tři procenta méně. Na výsledcích se negativně podepsala nižší průměrná inkasovaná cena elektřiny a slabší výsledek obchodování s komoditami. Pozitivně naopak přispělo plné začlenění akvizice GasNetu (od září 2024), lepší výsledky distribuce elektřiny a také vyšší výroba jaderných elektráren.
Čistý zisk meziročně klesl o přibližně 1,7 miliardy korun, hlavně kvůli výrazně vyšším odpisům (+13,1 miliardy korun), spojeným s přidáním GasNetu do konsolidačního celku a se zrychlením odpisů uhelných elektráren od čtvrtého čtvrtletí 2024. To je důležité rozlišit: nejde o zhoršení provozního výkonu, ale o účetní odraz transformace portfolia směrem od uhlí a o dopad velké akvizice.
Investice (CAPEX) dosáhly 56,1 miliardy korun, podobně jako v roce 2024; navíc bylo zhruba 5,8 miliardy korun investic financováno z dotací, především na posílení distribučních sítí. To ukazuje, že ČEZ zůstává investičně intenzivní firmou, která současně těží z podpory veřejných programů na modernizaci sítí a dekarbonizaci.
Výroba, spotřeba a ekologické ukazatele
Produkce z jaderných elektráren dosáhla v roce 2025 rekordních 32,1 terawatthodin, což je meziročně o 2,4 terawatthodiny více. Jaderné zdroje jsou tak nejen klíčovým bezemisním pilířem skupiny, ale i stále důležitějším zdrojem stabilního cash flow v prostředí kolísavých cen elektřiny a postupného útlumu uhlí.
Celkem už 91 procent EBITDA ČEZ pochází z bezemisních činností. Emisní intenzita při výrobě elektřiny a tepla klesla na 0,24 tuny CO₂e na megawatthodinu, tedy zhruba o devět procent meziročně, a firma tím splnila emisní cíl (Vize 2030) pro rok 2025. Emise oxidu siřičitého se snížily o sedmnáct procent a oxidů dusíku o sedm procent, což ukazuje, že dekarbonizační a ekologizační investice mají hmatatelný efekt.
Na distribučním území (ČEZ Distribuce) vzrostla spotřeba elektřiny o zhruba 1,3 procenta na 34,1 terawatthodiny, klimaticky očištěná spotřeba pak o 0,3 procenta. Spotřeba plynu v distribuční oblasti GasNet se zvýšila o sedm procent na 63,3 terawatthodiny. Dodávky elektřiny koncovým zákazníkům ČEZ Prodej vzrostly přibližně o jedno procento, u zemního plynu o třináct procent – to odráží rozvoj zákaznického byznysu, posun k více produktům na zákazníka a stabilní, i když ne explozivní, domácí poptávku.
Komentář vedení
Generální ředitel Daniel Beneš výsledky označil za potvrzení stability skupiny v období pokračující transformace energetiky a zmínil, že ČEZ se daří naplňovat strategii rozvoje zákaznických segmentů, posilovat pozici v distribuci a rozšiřovat aktivity v oblasti plynu. Výslovně zdůraznil historicky nejvyšší výrobu jaderných elektráren nad 32 terawatthodin a mírné překonání vlastního očekávání ohledně EBITDA i čistého zisku. Celkový tón je věcně pozitivní: firma komunikovala, že zvládá transformaci bez dramatických výkyvů, i když se už nepohybuje v mimořádně ziskových podmínkách roku 2022.
Přímo i nepřímo z vyjádření plyne několik důležitých věcí. Za prvé, vedení chce dál budovat zákaznický byznys jako stabilizační prvek vedle výroby, za druhé, jádro je vnímáno jako klíčový základ bezemisního portfolia a politická podpora pro jeho rozvoj je pro ČEZ zásadní. Za třetí, důraz na transformaci uhelných aktiv a na plyn ukazuje, že firma směřuje k „mixu budoucnosti“ – jádro, obnovitelné zdroje, plyn jako přechodné řešení – a že s tím souvisí vyšší odpisy i potřeba dlouhodobě vysokého CAPEX.
Výhled 2026
Pro rok 2026 očekává ČEZ EBITDA v pásmu 103–108 miliard korun a očištěný čistý zisk 27–31 miliard korun. To znamená, že ziskovost by měla zůstat přibližně na úrovni roku 2025, případně mírně klesnout na provozní úrovni, zatímco očištěný čistý zisk se může pohybovat v podobném nebo mírně lepším rozmezí.
Výhled odráží několik faktorů, které nejsou v samotném oznámení detailně rozepsané, ale lze je odvodit z kontextu posledních let: očekávané ceny elektřiny po odeznění extrémní volatility, pokračující tlak regulace i národních opatření na zisky energetických firem, postupný útlum uhlí a náklady spojené s transformací. Celkově působí výhled spíš konzervativně – management neslibuje návrat k rekordním ziskům, ale signalizuje stabilní, relativně předvídatelný výdělek, který umožní udržet dividendovou politiku a financovat investiční program.
Dlouhodobé výsledky
V období 2021–2024 se tržby ČEZ po energetické krizi vyvíjely výrazně cyklicky. V roce 2021 dosáhly zhruba 236 miliard korun, v roce 2022 vyskočily na 368,6 miliardy (růst o více než padesát procent), v roce 2023 klesly na 336,8 miliardy a v roce 2024 dále na 325,9 miliardy korun. Podobný vývoj je vidět i na hrubém zisku: 112,4 miliardy korun v roce 2021, 210,1 miliardy v roce 2022, následný pokles na 160,7 miliardy v roce 2023 a 158,5 miliardy korun v roce 2024.
Provozní náklady se v roce 2022 držely kolem 64,7 miliardy korun, v roce 2023 klesly zhruba na 38,9 miliardy, ale v roce 2024 prudce vyskočily na 83,7 miliardy korun. Tyto výkyvy souvisejí s mimořádnými daněmi a odvodem z nadměrných zisků, s různými jednorázovými položkami a s nákladovou dynamikou transformace. Provozní zisk tak v roce 2022 vystřelil na 146,7 miliardy korun, v roce 2023 klesl na 121,8 miliardy a v roce 2024 na 74,8 miliardy korun.
Výsledkem byl extrémní čistý zisk 80,8 miliardy korun v roce 2022, následovaný poklesem na 29,5 miliardy v roce 2023 a 29,9 miliardy korun v roce 2024. Zisk na akcii se vyvíjel obdobně: zhruba 18,3 koruny v roce 2021, 150,5 koruny v roce 2022, poté pád na 55 korun v letech 2023 a 2024, při prakticky neměnném počtu zhruba 537 milionů akcií. Je tedy jasné, že investor nemůže očekávat návrat „krizových“ zisků z roku 2022 – trh i regulace se normalizovaly a ČEZ se vrací k úrovním zisku, které odpovídají více standardním cenám a vyšším daňovým a ekologickým nárokům.
EBITDA stoupla z 55,4 miliardy korun v roce 2021 na 144,2 miliardy v roce 2022, v roce 2023 klesla na 131,6 miliardy a v roce 2024 se znovu zvýšila na 143,5 miliardy korun. To potvrzuje, že na provozní úrovni (před odpisy) si ČEZ drží velmi silnou výdělečnou sílu; rozdíly v čistém zisku jsou dány hlavně daněmi, odpisy a mimořádnými položkami. Dlouhodobě tak vychází, že ČEZ je spíš „výnosový“ titul s robustní EBITDA a volatilnějšími čistými zisky podle regulace a tržních podmínek.
Akcionářská struktura
Momentálně web neposkytuje aktualizovanější data - Konec roku 2024 však potvrdil, že dominantním akcionářem ČEZ zůstává Česká republika se zhruba 69,78 procenta základního kapitálu a zhruba 69,93 procenta hlasovacích práv. Celkem bylo v oběhu 537 989 759 akcií s nominální hodnotou sto korun, základní kapitál tak činil 53,8 miliardy korun.
Celkově držely právnické osoby přes 86 procent akcií, z toho vlastní ČEZ jako společnost asi 0,22 procenta (přibližně 1,18 milionu vlastních akcií). Mezi významnější soukromé a zahraniční vlastníky (podíl minimálně jedno procento základního kapitálu) patří mimo jiné společnosti Belviport Trading, Abaretia Holdings, Clearstream Banking, PPF banka a Chase Nominees, každá se zhruba jedním až třemi procenty kapitálu.
Akcie ČEZ se obchodují na pražské burze a ve Varšavě a jsou součástí indexů PX a WIG‑CEE, takže je titul dobře ukotven v portfoliích domácích i zahraničních investorů. Silná kontrola státu znamená vysokou stabilitu a politický vliv na strategii i dividendu; menší akcionáři se vezou s tímto většinovým směrem a jejich výnos závisí jak na hospodářských výsledcích, tak na politických rozhodnutích.