Tesla, SpaceX a xAI oznámily plán výstavby vlastní polovodičové továrny v hodnotě až 25 miliard dolarů. Projekt má snížit strategickou závislost skupiny na TSMC a Samsungu. Analytici však upozorňují, že vstup do nejpokročilejší části polovodičového průmyslu patří mezi nejnáročnější technologické projekty současnosti.
V sobotu 21. března 2026 představil Elon Musk projekt Terafab v bývalé elektrárně Seaholm v centru Austinu. Nová továrna má vzniknout na severním kampusu areálu Giga Texas a podle prezentovaných parametrů by mohla rozlohou překonat samotnou Gigafactory.
Projekt vzniká jako společný podnik Tesly, SpaceX a xAI. SpaceX přitom letos v únoru xAI převzala v celoakciové transakci. Terafab není pouze výrobním závodem. V kontextu rychlého růstu poptávky po výpočetní kapacitě pro autonomii, robotiku a kosmické aplikace jde především o pokus zajistit dlouhodobou kontrolu nad klíčovým vstupem pro další expanzi Muskových firem.
Od návrhu čipů k výrobě: tlak dodavatelského řetězce
Tesla si vlastní čipy navrhuje již řadu let, například pro systém Autopilot nebo superpočítač Dojo. Jejich výrobu však zajišťují externí partneři, zejména $SSNLF a $TSM.
S posunem $TSLA směrem k autonomní mobilitě, robotice a infrastruktuře umělé inteligence se tento model začal ukazovat jako limitující. Zpoždění generací AI5 a AI6, částečně způsobené výrobními komplikacemi na pokročilých technologických uzlech, podle analytika Morgan Stanley Andrewa Percoca potvrzuje, že přístup k výpočetní kapacitě se stává jedním z hlavních omezení dalšího růstu společnosti.
Podobné požadavky má i SpaceX. Pro satelitní konstelaci Starlink i plánované orbitální datové infrastruktury potřebuje radiačně odolné specializované čipy, které standardní komerční výrobní řetězce neposkytují v požadovaných objemech ani parametrech.
Terafab proto představuje pokus o hlubokou vertikální integraci vývoje i výroby výpočetních komponent napříč třemi technologickými platformami - automobilovou autonomií, humanoidní robotikou a kosmickou infrastrukturou.
Ambice na úrovni 2nm výroby
Podle prezentace Elona Muska má Terafab pracovat s 2nm výrobním procesem, tedy technologií, kterou dnes postupně zavádí pouze několik málo výrobců na světě v čele s TSMC.
Projekt má začít menší prototypovou výrobní linkou a následně přecházet na plný provoz. Výroba se má zaměřit především na dvě kategorie čipů:
inferenční procesory pro autonomní systémy Tesly včetně Robotaxi a robota Optimus
radiačně odolné čipy pro satelitní infrastrukturu SpaceX a výpočetní platformy xAI
Podle Muskových odhadů by roční kapacita Terafabu mohla dosáhnout stovek gigawattů výpočetního výkonu pro pozemní aplikace a až jednoho terawattu pro kosmické nasazení.
Významná část plánované produkce má směřovat do orbitální výpočetní infrastruktury. Musk argumentuje vyšší energetickou dostupností mimo atmosféru a efektivnějším odvodem tepla ve vakuu. Tyto předpoklady však zatím zůstávají spíše technologickou hypotézou než průmyslově ověřeným modelem.
Strategická logika: robotika, satelity a autonomie
Za projektem Terafab stojí především očekávaný prudký růst poptávky po specializovaných AI čipech.
Analytik Morgan Stanley Andrew Percoco odhaduje, že samotná Giga Texas by mohla v budoucnu vyrábět až 10 milionů robotů Optimus ročně. Každý robot přitom vyžaduje více specializovaných procesorů. Podobně rychle rostou i výpočetní nároky autonomní mobility a satelitní infrastruktury.
Současní výrobci polovodičů plánují rozšiřování kapacit s ohledem na široké portfolio zákazníků. Rezervace extrémně velkých objemů výroby pro jedinou technologickou skupinu proto není realistická bez vlastní výrobní základny.
Terafab tak představuje především pojistku proti budoucím omezením globálního dodavatelského řetězce.
Morgan Stanley: technologicky správný směr, ale mimořádně náročná realizace
Analytici označili výstavbu Terafabu za „herkulovský úkol“. Pokročilá výroba na 2nm technologii stojí na desítkách let kumulovaného know-how, které si současní lídři polovodičového průmyslu budovali postupně.
Morgan Stanley odhaduje celkové kapitálové výdaje potřebné k vytvoření relevantní výrobní kapacity na 35 až 45 miliard dolarů. Tyto náklady zatím nejsou zahrnuty v investičním plánu Tesly pro rok 2026, který již nyní přesahuje 20 miliard dolarů.
Načasování oznámení zároveň přichází v období příprav SpaceX na očekávaný vstup na burzu. Velké infrastrukturní projekty v takové fázi přirozeně přitahují zvýšenou pozornost investorů.
Austin jako centrum nové polovodičové strategie
Projekt Terafab má také výrazný regionální význam. Texas se postupně stává hlavním technologickým centrem Muskových firem - Tesla zde provozuje své sídlo i Gigafactory, SpaceX zde rozšiřuje operace a xAI přesouvá část infrastruktury právě do Austinu.
Podle odhadů Morgan Stanley by první čipy z Terafabu mohly vzniknout nejdříve kolem poloviny roku 2028. Do té doby zůstane Tesla závislá na TSMC a Samsungu.
Právě tato závislost vysvětluje pragmatické jádro projektu. I kdyby Terafab nedosáhl plného rozsahu prezentovaných ambicí, samotné snížení technologické závislosti na asijských výrobních kapacitách představuje v geopolitickém prostředí roku 2026 významnou strategickou výhodu.