Uber a AV: Zlatý důl, nebo existenční hrozba? $UBER
Jak už jsem nedávno zmiňoval, tak jsem založil startovní pozici v Uberu za asi 2,25% portfolia. Cena akcie si ze svých vrcholů odepisuje cca 26%, což je způsobeno především obavy z AV. Pro ty kdo firmu tolik neznají, tak ji vám tu i představím a povíme si zda je AV opravdu taková hrozba nebo naopak pro společnost příležitost.
Segmenty
Byznys model Uberu stojí na třech hlavních pilířích.
1. Mobility (Přeprava osob):
Když se řekne Uber, většina z nás si představí právě tohle. Jde o klasické propojení pasažéra a řidiče prostřednictvím aplikace. Ať už jde o standardní jízdy (UberX), prémiové odvozy (Uber Black), nebo třeba sdílené jízdy a byznysové cesty, tento segment je absolutním základem a hlavním generátorem hotovosti pro celou společnost. Uber zde těží z obrovského síťového efektu – čím více má řidičů, tím rychlejší a spolehlivější je služba pro zákazníky, což přitahuje další uživatele.
Když se podíváme na nejčerstvější čísla z posledního kvartálu (Q4 2025), je jasně vidět, že i přes svou obří velikost dokáže tento segment dál masivně růst:
- Hrubé objednávky (Gross Bookings): Objem peněz, který protekl přes platformu za jízdy, dosáhl ohromných 27,44 miliardy dolarů. To představuje silný meziroční růst o 19 %. Lidé po celém světě zkrátka jezdí Uberem čím dál častěji.
- Tržby (Revenue): Z těchto hrubých objednávek si Uber na poplatcích ukrojil tržby ve výši 8,2 miliardy dolarů, což znamená 18% meziroční nárůst.
- Ziskovost (Adjusted EBITDA): Upravený provozní zisk tohoto segmentu vyskočil na 2,2 miliardy dolarů. Jde o meziroční nárůst o skvělých 25 %.
Z těchto dat vyplývá jedna zásadní věc: Mobility šlape jako švýcarské hodinky a celý segment dál roste sebevědomým dvouciferným tempem.
A kde přesně Uber tyhle peníze vydělává? Dnes už nejde jen o americkou firmu, ale o globální mašinu, která operuje ve více než 15 000 městech napříč 70 zeměmi. Když si ale byznys rozpadneme na jednotlivé regiony, uvidíme jasné rozdíly v zastoupení:
- USA a Kanada (Severní Amerika) – tržní podíl cca 70 až 75 %: Tohle je absolutní jádro celého Uberu. V samotných Spojených státech drží firma naprosto dominantní postavení a kontroluje zhruba tři čtvrtiny celého trhu se sdílenou jízdou. Svůj největší domácí stín, společnost Lyft, nechává s velkým odstupem za sebou.
- Latinská Amerika (LATAM) – tržní podíl cca 55 až 65 % (dle země): Tento region je naprosto zásadní co do celkového počtu jízd a aktivních uživatelů. V klíčových státech, jako je Brazílie, Mexiko nebo Argentina, svádí Uber nelítostnou bitvu o zákazníka. I přes silnou cenovou válku si zde ale dokázal vybojovat nadpoloviční tržní podíl a udržuje si pozici lídra.
- EMEA (Evropa, Blízký východ a Afrika): Evropa je složitější oříšek kvůli přísnějším státním regulacím a silným tradičním taxikářským strukturám. I když se tržní podíl město od města liší, Uber si tu celkově vybudoval pozici nejsilnějšího hráče. Zejména ve velkých západních metropolích je první volbou pro miliony turistů i místních.
- Asijsko-pacifický region (APAC): Asie představuje obrovský, ale velmi specifický trh. Uber to nakonec vyřešil strategicky, kde z těch nejtěžších trhů (Čína, jihovýchodní Asie) se přímo stáhl a vyměnil své lokální operace za obří akcionářské podíly v místních gigantech jako DiDi nebo Grab. V jiných vyspělých oblastech, jako je například Austrálie, ale operuje sám a dlouhodobě tam drží drtivou většinu trhu.
2. Delivery (Rozvoz jídla a zboží):
Druhým obřím pilířem je segment Delivery, který je známý primárně pod značkou Uber Eats. Zatímco během pandemie to byl pro Uber záchranný kruh, když se osobní přeprava prakticky zastavila, dnes je to plnohodnotný a extrémně rychle rostoucí byznys. Navíc už dávno nejde jen o dovoz pizzy k pátečnímu filmu. Uber masivně expandoval do doručování běžných nákupů potravin, alkoholu a dalšího spotřebního zboží.
Když se podíváme na čerstvá čísla z posledního kvartálu (Q4 2025), je jasně vidět, že růst tohoto segmentu nezpomaluje, ba naopak:
- Hrubé objednávky (Gross Bookings): Zákazníci přes aplikaci za jídlo a zboží utratili těžko uvěřitelných 25,4 miliardy dolarů. To je meziroční skok o vynikajících 26 % a důkaz, že lidé si na pohodlí dovážky zvykli natrvalo.
- Tržby (Revenue): Z těchto objednávek si Uber na poplatcích ukrojil tržby ve výši 4,89 miliardy dolarů, což představuje silný meziroční nárůst o 29 %.
- Ziskovost (Adjusted EBITDA): Tohle je pro mě osobně největší highlight. Upravený provozní zisk segmentu Delivery poprvé překonal magickou hranici jedné miliardy a zastavil se na 1,01 miliardy dolarů. Jde o meziroční nárůst o neuvěřitelných 40 %.
Freight (Nákladní doprava):
Třetím a nejmenším dílkem do skládačky byznys modelu je segment Freight. Uber se tady snaží udělat v podstatě to samé, co udělal s osobní přepravou - zdigitalizovat a zefektivnit americkou kamionovou dopravu tím, že přes aplikaci chytře propojuje dopravce s firmami, které potřebují převést zboží.
Zatímco Mobility a Delivery jedou na plné obrátky, Freight si prochází složitým obdobím.
- Tržby (Revenue): Segment vygeneroval tržby ve výši 1,27 miliardy dolarů. Pokud se ale podíváme na meziroční srovnání, vidíme pokles o 1 %. Byznys tu zkrátka momentálně stagnuje a neroste.
- Ziskovost (Adjusted EBITDA): Tohle je ta zajímavější část. Freight byl dlouhou dobu segmentem, který dotoval zbytek firmy. Ještě v Q4 2024 byl v mínusu 22 milionů dolarů. V posledním kvartálu se ale Uberu konečně podařilo osekat náklady natolik, že se segment dostal na čistou nulu a dosáhl takzvaného break-even bodu.
Freight momentálně není motorem, který by táhl akcie Uberu nahoru. Netvoří ani hrubé objednávky jako první dva segmenty, měří se u něj rovnou tržby a ty stagnují. Pro mě je ale naprosto klíčová zpráva, že tento segment přestal být v mínusu a nepálí drahocennou hotovost.
Celkové finanční shrnutí (Q4 2025)
Hlavní finanční ukazatele:
- Celkové tržby (Revenue): 14,36 miliardy USD (+20 % meziročně)
- Upravená EBITDA: 2,48 miliardy USD (+35 % meziročně)
- Non-GAAP zisk na akcii (EPS): 0,71 USD (+27 % meziročně)
Rozdělení tržeb podle segmentů:
- Mobility: 8,20 miliardy USD (cca 57 % celkových tržeb)
- Delivery: 4,89 miliardy USD (cca 34 % celkových tržeb)
- Freight: 1,27 miliardy USD (cca 9 % celkových tržeb)
Přibližné rozdělení tržeb podle regionů:
- USA a Kanada: ~60 %
- EMEA (Evropa, Blízký východ, Afrika): ~23 %
- APAC (Asie a Pacifik): ~10 %
- LATAM (Latinská Amerika): ~7 %
Autonomní vozidla (AV): S kým Uber buduje budoucnost dopravy?
Uber už dávno pochopil, že vyvíjet vlastní samořiditelná auta od nuly je extrémně drahé a riskantní. Místo toho zvolil z mého pohledu mnohem chytřejší cestu: stal se globální platformou, přes kterou chtějí výrobci autonomních aut nabízet své vozy zákazníkům. Uber tak nenese riziko vývoje, ale těží z toho, že má miliony uživatelů.
Zde je přehled těch nejdůležitějších partnerství, o která se firma v roce 2026 opírá:
- Waymo (Alphabet/Google): Tohle je absolutně klíčový partner pro osobní přepravu. Waymo integruje své robotaxíky přímo do aplikace Uberu. Aktuálně tato strategická spolupráce funguje už ve více než 10 městech napříč USA a tvoří základ AV vize společnosti.
- Aurora: Sázka na autonomní nákladní dopravu (trucking). Uber zde nespoléhá jen na prázdné smlouvy, ale drží rovnou obří majetkový podíl ve výši zhruba 21 %. Aurora dnes funguje jako technologická páteř pro segment Uber Freight.
- Rivian: Strategická aliance zaměřená na dodávku a správu flotily 50 000 robotaxíků. Funguje to jako efektivní výměnný obchod – Uber pomáhá Rivianu s infrastrukturou a na oplátku získává levnější přepravní kapacitu.
- BYD: Masivní globální partnerství s čínským gigantem, který má pro Uber připravených 100 000 vozidel připravených pro AV integraci. Tato spolupráce necílí na USA, ale primárně na trhy v Evropě a Latinské Americe.
- WeRide / Avride: Důležití hráči pro regionální expanzi. Díky těmto firmám dokáže Uber dostat autonomní jízdy i na Blízký východ nebo do Koreje – tedy na trhy, kam Waymo zatím expandovat nemůže.
Kde leží peníze: Jak bude Uber na autonomní budoucnosti vydělávat?
- Raketový růst marží: Dnes si Uber z průměrné jízdy s lidským řidičem nechává zhruba 25 % (takzvaný take rate), zbytek jde šoférovi. U robotaxíků se tato dynamika mění. Ať už bude Uber autonomní vozy provozovat za nízký poplatek, nebo je do sítě integruje jako zprostředkovatel, jeho podíl na celkovém jízdném může vystřelit mnohem výše.
- Maximální vytížení (Utilization): Prázdné autonomní auto je pro provozovatele extrémně drahá záležitost. Aby se flotily partnerům (jako je Waymo) vyplatily, musí auta neustále jezdit. A právě v tom je hlavní síla Uberu – má bezkonkurenčně nejlepší data o tom, kde přesně a kdy lidé potřebují odvoz. Partneři se bez Uberu zkrátka neobejdou, protože právě ten jim zajistí, že jejich drahé technologie nebudou kroužit městem naprázdno.
- Hybridní síť jako ultimátní Moat: Tohle je podle mě největší a nejhůře překonatelná konkurenční výhoda Uberu. Robotaxíky totiž zatím nezvládnou všechno – zmatou je silné bouřky, nečekané uzavírky, složitá místa pro vyzvednutí nebo dopravní chaos po velkém fotbalovém zápase. Uber jako jediný dokáže v reálném čase plynule přepínat mezi robotem a člověkem. Pokud robotaxík danou trasu nezvládne, algoritmus prostě pošle lidského řidiče. Tohle čistě autonomní konkurence (jako třeba výhledově Tesla) bez masivní základny vlastních řidičů nedokáže replikovat.
- Revoluce v Uber Freight: Změny se netýkají jen osobní přepravy. U kamionů je potenciální úspora snad ještě markantnější. Odpadají totiž povinné bezpečnostní přestávky řidičů a kamion může teoreticky jet 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. To dramaticky zvyšuje ziskovost celé logistické sítě, na které Uber Freight staví.
3. Kde číhá nebezpečí: Hlavní rizika autonomní revoluce
Autonomní řízení s sebou nese obrovská rizika, což je jeden z hlavních důvodů, proč je akcie za posledních několik měsíců, tak vyklesaná.
- Tesla a hrozba vertikální integrace: Tohle je pravděpodobně ten největší strašák. Pokud Elon Musk skutečně spustí a škáluje svou vlastní síť robotaxíků (Tesla Network), nepotřebuje k tomu Uber. Tesla má totiž všechno – vyrábí samotná auta, vyvíjí autonomní software a má i vlastní aplikaci. Pokud by Tesla dokázala nabídnout jízdy za polovinu ceny toho, co dnes stojí Uber, představuje to pro firmu v podstatě existenční hrozbu.
- Deintermediace (Obejití prostředníka): Proč by Waymo dlouhodobě platilo Uberu tučnou provizi, když si může vybudovat vlastní aplikaci? Ostatně, Waymo už svou aplikaci má. Uber hraje hru o čas – musí si udržet uživatele natolik loajální (například přes skvěle fungující předplatné Uber One), aby pro Waymo bylo zkrátka matematicky nevýhodné z platformy odejít a ztratit přístup k tomuto obřímu poptávkovému bazénu.
- Regulace a právní odpovědnost: Jak ukázal nedávný případ společnosti Cruise (patřící pod GM), které úřady v San Franciscu po jedné vážné nehodě ze dne na den zakázaly provoz, regulátoři umí být nekompromisní. Zde je teda dobré zmínit, že firma špatně jednala s úřady a zamlčovala fakta (např. vystřižení videa, kde auto ženu vleče), přičemž úřady to braly jako klamání regulátora a okamžitě zrušilo povolení, ale stejně je za mě dobré o tom to riziku vědět.
- Komoditizace dopravy (Cenová válka): Pokud se autonomní technologie stane běžnou a na trh vstoupí více hráčů, cena za jízdu může dramaticky klesnout. I když bude mít Uber teoreticky vyšší marži (procentuálně z jízdy), celkové tržby v absolutních číslech by mohly začít klesat, protože samotný převoz z bodu A do bodu B se stane levnou komoditou. Zde je ale zase paradox, že čím levnější a dostupnější to bude, tak tím více lidí to bude potenciálně častěji využívat.
Shrnutí
Já osobně vnímám pro Uber AV jako velkou příležitost a rozhodně né jako existenční hrozbu. Ano, rizika tu bezesporu jsou a nástup robotaxíků může celým odvětvím slušně zamíchat. Jsem ale přesvědčený, že potenciální benefity tyto hrozby silně převyšují. Uber má už teď vybudovanou globální síť, masivní uživatelskou základnu a bezkonkurenční data. Pro výrobce autonomních aut je zkrátka mnohem logičtější a výhodnější s Uberem spolupracovat, než se ho snažit na vlastní pěst zničit. Hybridní síť kombinující roboty a lidské řidiče je obrovský moat.
A pak je tu pohled na samotnou valuaci, který mě k nákupu přesvědčil nejvíc. Aktuální trestání akcií Uberu ze strany trhu, převážně kvůli strachu z toho, s čím přijde konkurence, mi přijde dost přehnané. Když si uvědomíme, že se bavíme o technologickém lídrovi, který roste sebevědomým dvouciferným tempem, generuje miliardové zisky a má pod palcem globální logistiku, tak ocenění na úrovni P/E 16 mi přijde zkrátka levné.
Pokud máte jakékoliv připomínky k informacím, které se zde objevují, tak budu moc rád za zpětnou vazbu.
A co vy? Vnímáte AV pro společnost jako hrozbu nebo příležitost?