Americké ministerstvo obchodu rozdělí 2 miliardy dolarů mezi domácí kvantové firmy, aby urychlilo výstavbu nové generace superpočítačů. Polovina této částky připadne IBM, která vedle státní podpory vloží vlastní miliardu do nové společnosti Anderon, první „čistě kvantové slévárny“ pro výrobu čipových waferů. Program běží v rámci zákona CHIPS and Science a vláda za část podpory získá i majetkové podíly v menších hráčích, jako jsou D‑Wave Quantum a Rigetti Computing.
Kvantové počítače slibují zásadní průlomy ve zdravotnictví, energetice, financích nebo chemii, ale zároveň představují vážné riziko pro kybernetickou bezpečnost, protože mohou jednou prolomit dnešní šifrovací standardy. Zatím jsme stále spíše ve fázi „před bouří“: technické překážky jsou obrovské, qubity jsou extrémně křehké a stabilní, prakticky využitelné systémy teprve vznikají. Přesto IBM odhaduje, že kvantové technologie mohou do roku 2040 vytvořit až 850 miliard dolarů ekonomické hodnoty, zatímco analýzy typu McKinsey mluví u několika klíčových odvětví až o 1,3 bilionu dolarů do roku 2035.
Co přesně USA financují a proč
Ministerstvo obchodu uvolní 2 miliardy dolarů na podporu amerických kvantových firem, přičemž přibližně 1 miliarda připadne IBM $IBM. Peníze mají jít hlavně na výzkum a vývoj, výstavbu a rozšíření výrobních kapacit pro kvantové čipy a budování ekosystému kolem nové infrastruktury. Podpora je součástí širší strategie, v níž se USA snaží zajistit, aby většina světové produkce kvantových waferů vznikala na americké půdě, podobně jako se to děje u části polovodičů v rámci CHIPS Act.
Kromě IBM má z programu profitovat celkem devět kvantových firem. U vybraných z nich nepůjde jen o granty, ale o výměnu kapitálu za majetkové podíly - vláda tak přímo participuje na budoucí hodnotě těchto společností. Tento model je nezvyklý v porovnání s klasickými dotacemi, ale dává smysl v oblasti, kde může jeden průlom vytvořit obrovskou tržní hodnotu.
Anderon: první „čistě kvantová slévárna“ IBM
IBM založí novou dceřinou společnost Anderon, která má fungovat jako čistě kvantová slévárna pro výrobu waferů pro kvantové čipy. Zhruba 1 miliarda dolarů z veřejných prostředků půjde přímo na podporu tohoto projektu, IBM k tomu přidá vlastní miliardu a očekává vstup dalších investorů. Cílem je vytvořit výrobní kapacitu, která nebude sloužit jen samotné IBM, ale postupně i dalším firmám, podobně jako klasické foundry typu TSMC obsluhují širší polovodičový trh.
IBM tvrdí, že tato iniciativa patří k dosud největším závazkům americké vlády v oblasti kvantového výzkumu a výroby a má USA zajistit dominanci v produkci kvantových waferů. Trh na oznámení reagoval pozitivně: akcie IBM v reakci na zprávu přidaly 12 %.
Kvantové počítače: obrovský potenciál i rizika
Kvantové počítače využívají qubity, které umí zpracovávat informace jiným způsobem než klasické bity 0 a 1. To umožňuje v určitých typech úloh dosáhnout nesrovnatelně vyšší výpočetní rychlosti - typicky při simulaci molekul a materiálů, optimalizaci složitých logistických a finančních problémů či tréninku vybraných typů modelů.
IBM odhaduje, že kvantové technologie mohou do roku 2040 vytvořit až 850 miliard dolarů ekonomické hodnoty. Studie McKinsey pak spojuje největší potenciál se čtyřmi obory: automobilovým průmyslem, chemií, finančními službami a vědami o živé přírodě, kde může kvantové počítání do poloviny příští dekády přinést až 1,3 bilionu dolarů přidané hodnoty. Jde například o:
rychlejší vývoj nových materiálů a baterií v automotive
přesnější simulace chemických reakcí a katalyzátorů
sofistikovanější modely rizika a oceňování v bankovnictví
návrh nových léčiv a personalizované medicíny ve farmacii
Na druhé straně ale kvantový průlom představuje zásadní hrozbu pro dnešní kybernetickou bezpečnost: dostatečně vyspělý kvantový počítač by mohl prolomit velkou část současného šifrování, na němž stojí internet, bankovní transakce i státní komunikace. Proto se souběžně rozvíjí oblast tzv. postkvantové kryptografie, která má dát světu nové standardy odolné vůči kvantovým útokům.
Proč jsme pořád „před kvantovým dnem D“
Navzdory velkým očekáváním a mediálním titulkům žádný z velkých hráčů zatím nedosáhl stavu, kdy by bylo možné kvantové počítače masově nasadit na běžné úlohy. Důvody jsou z velké části technické:
qubity jsou extrémně citlivé na vnější vlivy, jako jsou teplotní výkyvy, elektromagnetické rušení nebo světlo
udržet jejich koherenci dostatečně dlouho na složitější výpočet je obtížné
současné systémy trápí vysoká chybovost a vyžadují sofistikované algoritmy korekce chyb
Proto se zatím praktické využití kvantových počítačů odehrává ve formě experimentálních projektů ve spolupráci mezi firmami, univerzitami a technologickými partnery. IBM $IBM, Google $GOOG, Microsoft $MSFT i specializované startupy postupně zvyšují počet qubitů a kvalitu systémů, ale k tzv. „utility scale“ kvantu, které by stabilně řešilo reálné průmyslové úlohy, zbývá ještě několik technických generací.
Menší hráči: D‑Wave $QBTS a Rigetti $RGTI jako příjemci stovek milionů
Kromě IBM získají významnou podporu i menší čistě kvantové firmy. D‑Wave Quantum oznámila, že s ministerstvem obchodu podepsala Letter of Intent na financování až 100 milionů dolarů v rámci CHIPS and Science Act výměnou za majetkový podíl. Firma to označila za „zásadní moment nejen pro D‑Wave, ale i pro kvantové počítání a Spojené státy“ a její akcie po oznámení vyskočily o nízké desítky procent.
Podobnou dohodu o záměru podepsalo i Rigetti Computing, které rovněž může získat až 100 milionů dolarů a výměnou vydá státu podíl ve firmě. Podle šéfa firmy Subodha Kulkarniho to umožní výrazně zrychlit škálování technologie a dostat se blíž k prakticky využitelným kvantovým počítačům, které přinášejí reálnou užitnou hodnotu zákazníkům.
Geopolitika a dopady na Evropu a Čínu
Americká investice do kvantových technologií má jasný geopolitický rozměr. USA tak reagují na rostoucí aktivity Číny a Evropské unie, které také budují vlastní kvantové programy, výzkumná centra a specializovanou infrastrukturu.
Pro Evropu to znamená, že se bude muset rozhodnout, zda se spokojí s pozicí „uživatele“ amerických a čínských technologií, nebo zda zvýší vlastní investice, aby si udržela technologickou suverenitu i v této oblasti. Pro Čínu je americký krok signálem, že kvantové technologie se stávají další frontou technologické rivality, podobně jako polovodiče nebo 5G.
Pro globální firmy v automotive, chemii, financích a farmacii je pak klíčové sledovat, jak rychle se kvantové počítání posune z laboratoří do praxe. Kdo dokáže kvantové algoritmy včas přenést do svých R&D a datových týmů, může získat konkurenční výhodu, kterou půjde jen těžko dohánět.