Technický zázrak velikosti nehtu. Trh ho ale ocenil jen na pár hodin, než si položil jedinou nepříjemnou otázku.
Když firma oznámí, že prolomila hranici, o které řada inženýrů tvrdila, že je fyzikálně skoro nepřekonatelná, čekali byste raketový růst akcie. IBM $IBM ve čtvrtek přesně takovou novinku představilo - a jeho akcie nakonec den zakončily v červených číslech. Co se stalo?
Čip, který prolomil nanometrovou bariéru
IBM odhalilo to, co označuje za první sub-1nanometrovou čipovou technologii na světě. V praxi jde o tranzistory na úrovni 0,7 nanometru. Pro představu: jeden nanometr je miliontina milimetru, takže se bavíme o strukturách velkých jen několik atomů. Čipový průmysl se kvůli takhle malým rozměrům posouvá k ještě jemnější jednotce - angstromu, který je desetkrát menší než nanometr. Z téhle perspektivy je IBM na úrovni sedmi angstromů.
Klíčová čísla, která IBM ukázalo:
Téměř 100 miliard tranzistorů na ploše velikosti lidského nehtu
Zhruba dvojnásobná hustota oproti 2nm čipu, který firma představila v roce 2021
Až o 50 % vyšší výkon, nebo alternativně o 70 % lepší energetická efektivita proti současné generaci
Srdcem novinky je architektura, kterou IBM pojmenovalo nanostack. Místo aby tranzistory ležely vedle sebe v jedné rovině, skládají se na sebe ve třech rozměrech, vrstvu po vrstvě. Tím se na stejnou plochu vejde mnohem víc výpočetního výkonu, což je přesně to, po čem dnes prahnou datová centra napěchovaná modely umělé inteligence. Detaily architektury IBM prezentovalo na odborné konferenci VLSI 2026, jak popisuje Investing.com.
Pro kontext - konkurence je o krok pozadu. Intel $INTC zhruba ve stejnou dobu posunul do testovací fáze svůj proces 18A, který vyrábí čipy na úrovni 1,8 nanometru. IBM se svým 0,7nm oznámením míří podstatně dál na škále hustoty.
"Panovaly obavy, že tranzistory už menší dělat nepůjdou. Nanostack dokazuje, že prostor pro zmenšování tu pořád je."
Z technické prezentace IBM Research
Proč tedy akcie spadly?
Tady je ten háček. Akcie IBM v premarketu vyskočily o více než 6 %, jak zaznamenala agentura Reuters a další média. Během dne ale zisky vyprchaly a titul nakonec uzavřel zhruba na 258 dolarech, tedy o 1,76 % níž než předchozí den.
Důvod je prozaický. IBM totiž samo přiznalo, že komerční výroba začne nejdřív za pět let. A co je možná ještě důležitější - firma zatím neoznámila žádného výrobního partnera. IBM totiž samo čipy ve velkém nevyrábí. Funguje spíš jako licencor technologií, svoje postupy v minulosti poskytlo třeba Samsungu nebo japonské firmě Rapidus.
A přesně tady přichází zaváhání. Od skvělého výsledku v laboratoři k penězům v tržbách totiž vede dlouhá a nejistá cesta. V tuto chvíli nemá IBM k novince žádný upravený výhled ani plán brzkého komerčního nasazení. Nadšení z technologického průlomu se proto rychle srazilo s otázkou, kdy z toho vlastně poplynou peníze.
Čip je jen jeden dílek skládačky
Bylo by chybou dívat se na IBM jen optikou jednoho čipu. Firma, kterou si starší generace pamatuje hlavně jako výrobce sálových počítačů, prošla v posledních letech zásadní proměnou. Dnes se profiluje jako poskytovatel softwaru pro hybridní cloud a její příběh stojí na třech pilířích: platformě watsonx pro umělou inteligenci, akvizici Red Hat a poradenské divizi.
Akviziční apetit IBM je přitom pozoruhodný. Po koupi Red Hatu v roce 2019 následovaly v posledních letech firmy jako HashiCorp a naposledy Confluent. K tomu se přidávají čerstvé novinky z posledních dní:
Partnerství s OpenAI na bezpečnostní aplikační službě, která má firmám pomáhat čelit kybernetickým hrozbám
Spolupráce s Palo Alto Networks $PANW a Red Hatem na včasném odhalování softwarových zranitelností
Vstup do oblasti kvantových počítačů. Minulý měsíc akcie IBM vyskočily poté, co americké ministerstvo obchodu oznámilo příspěvek 1 miliardy dolarů na založení společnosti Anderon, která má v Albany ve státě New York postavit továrnu na kvantové čipy. Stejnou částku do projektu vloží i samo IBM, jak uvádí newsroom IBM.
"Softwarový byznys IBM dál žene lepší opakované tržby, marže, ziskovost i cash flow. To je důvod, proč jsme akcii povýšili."
Brian Essex, analytik JPMorgan
Co o IBM říkají čísla a analytici
Začátkem týdne JPMorgan zvedl rating akcie z neutrálního na "overweight", tedy doporučení k navýšení pozice, s cílovou cenou kolem 291 dolarů. To je oproti současné ceně prostor pro zhruba dvanáctiprocentní růst. Analytici sázejí hlavně na zmíněný softwarový segment, který dnes tvoří zhruba 45 % tržeb firmy.
Při pohledu na valuaci se IBM obchoduje za forwardové P/E kolem 20,4, což na technologickou firmu s rostoucím softwarovým byznysem není přemrštěné. Tržby za posledních dvanáct měsíců navíc vzrostly o necelých 10 %, hrubá marže se drží nad 58 %.
Akcie ovšem letos zatím zklamaly. I po čtvrtečním propadu je titul přibližně 11 % v minusu od začátku roku a od svého ročního maxima 332,46 dolaru má slušný kus cesty zpět. IBM se totiž počátkem roku svezlo s výprodejem v softwarovém sektoru a od té doby se teprve sbírá.
Čip velikosti nehtu je nepochybně technický majstrštyk a připomínka, že IBM stále patří mezi výzkumné špičky oboru. Otázka, kterou si trh klade, ale není, jestli IBM umí dělat skvělou vědu. Ta zní, jak dlouho potrvá, než se z laboratorních zázraků stanou řádky v účetní závěrce.
"V praxi jde o tranzistory na úrovni 0,7 nanometry".
Tohle je jen mýtus, už nějakou dobu jde o čistě marketingové označení a nechápu proč se to pořád opakuje.