Když se řekne umělá inteligence a velké peníze, většina lidí si vybaví Silicon Valley, Texas nebo nanejvýš datová centra někde v Irsku. Málokdo by ukázal na Střední Asii. Jenže právě tam se teď odehrává jeden z nejambicióznějších plánů, jak na AI vydělat, a to v zemi, kterou by řada investorů na slepé mapě hledala marně.
Uzbekistán si dal za cíl vyvážet do roku 2030 IT a AI služby za nejméně 5 miliard dolarů ročně. Pro představu, ještě v roce 2017 byl export uzbeckého IT sektoru pod hranicí jednoho milionu dolarů. Loni se přiblížil miliardě. Z čísla, které by zapadlo v účetnictví jedné středně velké firmy, se za necelou dekádu stalo regulérní hospodářské odvětví.
Z levné montovny softwaru na vyšší ligu
Donedávna fungoval uzbecký IT sektor podobně jako řada rozvíjejících se ekonomik. Levná pracovní síla, programátoři na zakázku, outsourcing pro západní firmy. Klasický model, kde hlavní výhodou je nízká cena. Tashkent ale chce výš.
Země na to má slušné výchozí podmínky. Na začátku roku 2025 tu žilo 9,6 milionu lidí ve věku 14 až 30 let a internetová penetrace na konci loňského roku dosáhla 89 procent. To je obrovská zásobárna mladých, digitálně gramotných lidí, kterou většina stárnoucích evropských ekonomik může jen závidět.
Výsledky se začínají objevovat. Export služeb firem z místního IT Parku přesáhl v prvním čtvrtletí 2026 hranici 191 milionů dolarů. Plán je jasný: přilákat společnosti, které hledají talent, vícejazyčné týmy a delivery centra schopná obsluhovat zahraniční trhy přímo z Uzbekistánu.
Proud, který se neprodává jako proud
Tady přichází nejzajímavější část celé strategie. Uzbekistán sedí na energetických zdrojích a místo toho, aby elektřinu vyvážel jako surovinu, chce ji prodávat zabalenou do služeb datových center.
Logika je prostá a Shermatov ji shrnul jednou větou: pro AI potřebujete výpočetní výkon, a pro ten potřebujete energii. Když máte energii doma a levně, dává smysl postavit na ní něco hodnotnějšího než jen kabel na hranici. Stát proto láká investory na zlevněnou elektřinu, bezdaňové zóny a osvobození od dovozních cel na AI techniku.
Slova začínají dostávat konkrétní obrysy. Saúdská firma DataVolt staví v Tashkentu první datacentrum v regionu postavené přímo pro AI, projekt za 150 milionů dolarů má být hotový do konce roku 2026 a financuje ho konsorcium institucí včetně Evropské banky pro obnovu a rozvoj, jak potvrzují oborová média. A to je teprve začátek. DataVolt avizuje, že v dalších fázích plánuje v Uzbekistánu investovat dalších 3 miliardy dolarů a vyšplhat s kapacitou svých datacenter až na 500 megawattů.
Důležitý detail pro každého, kdo téma sleduje s investiční optikou: bez čipů to nepojede. Uzbekistán proto uzavřel partnerství s firmou Nvidia $NVDA na vybudování AI center excelence i prvních výpočetních clusterů. Jinými slovy, ať už si datacentrum postaví kdokoli, hardware uvnitř pochází z velké části z jednoho a téhož kalifornského zdroje.
Proč by to měl sledovat i obyčejný investor
Uzbekistán sám o sobě není věc, do které by se z běžného brokerského účtu dalo investovat. Žádné akcie tashkentského IT Parku v aplikaci nenajdete a DataVolt je soukromá firma. Příběh ale není o jedné zemi, je o trendu, který má jméno: suverénní AI.
Vlády po celém světě došly k závěru, že nechtějí být závislé na cizí výpočetní infrastruktuře, a začaly stavět vlastní. A účet za to míří z velké části do jedné pokladny. Nvidia loni vykázala, že její příjmy ze suverénní AI ztrojnásobily na více než 30 miliard dolarů a tvoří už skoro 14 procent celkových tržeb. Národní AI infrastrukturu na jejích platformách staví Kanada, Francie, Nizozemsko, Singapur i Británie. A teď se přidává Střední Asie.
A nezůstává jen u Uzbekistánu. Soused Kazachstán chystá podle regionálních zdrojů největší AI cluster v regionu, opět postavený na čipech Nvidie. Celá Střední Asie najednou objevuje, že má dvě věci, po kterých svět šílí: levnou energii a chuť postavit datacentra. Z ropovodů na procesory, jak to trefně pojmenoval jeden tamní titulek.
Zajímavé je, že nadšení z datacenter má i svůj odvrácený rub. Sám Uzbekistán přiznává, že samotná infrastruktura nestačí. Země proto spustila program "5 milionů AI lídrů", kterým chce naučit běžné úředníky, učitele a zaměstnance používat AI nástroje v praxi. Přes milion lidí už ho prý dokončilo. Bez lidí, kteří technologii skutečně používají, zůstanou serverovny jen drahými boxy plnými blikajících diod.
Co si z toho odnést
Uzbecký plán je sázka na to, že příští vlna hodnoty v AI nevznikne jen v laboratořích, kde se trénují ty nejchytřejší modely, ale v desítkách zemí, které tu technologii zavedou do svých úřadů, nemocnic a firem. Tady malá ekonomika nemusí porážet USA ani Čínu ve stavbě nejpokročilejších modelů, stačí jí dobře prodat to, co má: energii, mladé lidi a daňové pobídky.
Pro investora je z toho jedno čitelné poučení. Když se kopáče zlata rojí na nové ložisko, nejjistější byznys často nedělají oni, ale ten, kdo jim prodává krumpáče. V příběhu suverénní AI hraje roli prodejce krumpáčů zatím hlavně Nvidia a každá další země, která si řekne o vlastní datacentrum, ten příběh tiše posiluje. I když leží na mapě tam, kam se běžně nedíváme.