Tato investiční strategie jednoho z největších investorů všech dob vám pomůže v porážení trhů
Dnes se seznámíme s dalším velice úspěšným investorem, kterým je John Templeton. Podíváme se na to, jak vybudoval své bohatství, ale také na jeho strategii a investiční filosofii.

John Templeton
Věřím, že právě Johna Templetona zde nebude znát příliš mnoho investorů, přičemž jeho příběh a úspěšnost je více než jen inspirativní. Templeton zjistil díky vlastní zkušenosti, jaké kouzlo skrývají podílové fondy, což ho i v budoucnu vedlo k založení Templeton Growth Fund.
K této myšlence a benefitům moderních podílových fondů přišel vlastní zkušeností: v roce 1939 koupil 100 akcií každé společnosti obchodované na NYSE pod 1 dolarem. Koupil celkem 104 společností za celkovou investici 10 400 dolarů. Během následujících čtyř let 34 z těchto společností zbankrotovalo, ale on byl schopen prodat celé zbývající portfolio za 40 000 dolarů. To mu umožnilo realizovat diverzifikaci a investovat do trhu jako celku - některé společnosti zkrachují, zatímco jiné získají.
Sir John Templeton, který žil v letech 1912-2008, pokračoval v dlouhé a úspěšné investiční kariéře a stal se známým jako jeden z největších investorů všech dob. Jeho podílový fond, Templeton Growth Fund, přinášel 15% průměrné roční výnosy během 38letého období mezi lety 1954 a 1992.
John Templeton byl popisován jako dokonalý lovec výhodných nákupů. Také vyhledával společnosti po celém světě, když to nikdo jiný z jeho vrstevníků nedělal. Věřil, že nejlepší hodnotu naleznete u těch akcií, které byly zcela zanedbávány.
Jakou strategii a filosofii John Templeton zastával?
Jednou z hlavních zásad Johna Templetona bylo - Vyhýbat se stádu a nakupovat, když na ulicích teče ''krev''.
Templeton byl také studentem světoznámého Benjamina Grahama, který uznával hodnotové investování, což si osvojil i samotný Templeton.
Ukázkový byl především ve svém životním stylu, jelikož investování přizpůsobil celý svůj život. Co tím myslím? Zavázal se se svou manželkou k tomu, že budou spořit a investovat až 50% svých příjmů! Sehnali si velice levný byt, neutráceli, a v některých případech se uvádí i zmínky, že vůbec v domácnosti nesvítili - vše v rámci úsporných opatření, aby bylo z čeho investovat.
Základní pravidlo: Přijměte maximální pesimismus
Základním kamenem Templetonova investičního přístupu bylo vždy hledání toho, co nazýval bodem maximálního pesimismu.
Podle Templetona je nejlepší čas na nákup akcií tehdy, když je nálada veřejnosti nejpesimističtější, když to 99% všech lidí vzdalo. Stejně tak v daném okamžiku obvykle existují určité trhy, odvětví a akcie, které jsou obzvláště nepopulární.
V roce 1939, v raných fázích Hitlerovy bleskové války a po desetiletí ekonomických problémů, byl sentiment skutečně pesimistický. V tomto bodě Templeton učinil odvážný krok: nakoupil všechny americké akcie obchodované pod 1 dolarem, celkem 104 – za vypůjčené peníze.
Byl si jistý, že zatímco obecný sentiment v té době byl velmi negativní, válka ve skutečnosti poháněla ekonomiku. Templeton však věděl, že ne všechny jeho akcie budou fungovat. Výsledek jsem vám prozradil již v úvodu - Z 10 000$ udělal 40 000$.
S tímto se dá také vzpomenout jedna jeho myšlenka ohledně diverzifikace. Často říkal, že když nemáte 100% času na investice, tak je na místě, aby jste diverzifikovali.
Hledejte příležitosti po celém světě
Zatímco řada investorů v té době působila jen na ''svém písečku'' a nikde jinde investovat nechtěli, tak Templeton byl otevřený vůči celému světu. Zkrátka se nechtěl omezovat jen na americké trhy, když je ve světě tolik možností a příležitostí.
"Zdá se, že je rozumné, že pokud se chystáte hledat tyto neobvykle dobré obchody, nebudete hledat jen v Kanadě. Pokud hledáte jen v Kanadě, najdete některé, nebo pokud hledáte jen ve Spojených státech, najdete některé. Ale proč nehledat všude? To je to, co děláme čtyřicet let; hledáme kdekoli na světě" - John Templeton (projev v roce 1979)
V roce 1950 začal Templeton investovat v Japonsku. Do země ho přitáhla kombinace nízkých poměrů P/E – v průměru 4, zatímco v USA 19,5 – a vysokých temp růstu, která byla 2,5krát vyšší než ve Spojených státech. Při zpětném pohledu se zdá být zřejmé, že to byl dobrý krok.
V té době se zdálo, že s Japonskem není něco v pořádku. Ve vzduchu byl negativní sentiment. Japonci válku prohráli. Jediné, co mohli dělat, bylo kopírovat druhé.
John Templeton by však nikdy neinvestoval v zemích jen proto, že valuace byly nízké.
Je to všechno ve vaší hlavě
John Templeton považoval za svůj největší talent úsudek – a stejně tak i ostatní, když o něm mluvili. Mohl posoudit celkovou situaci a určit klíčové faktory, aniž by trávil příliš mnoho času detaily. Se sebedůvěrou a odvahou pak jednal podle svého vhledu.
Oceňování
V roce 1979 vydalo nakladatelství Businessweek obálku s názvem The Death of Equities (Smrt akcií) po deseti letech, kdy akciový trh šel do strany. Vzhledem k vysoké inflaci byly reálné výnosy zničující. Akcie upadly v nemilost, zatímco reálná aktiva jako komodity a nemovitosti byly oblíbené. John Templeton to považoval za znamení, že bod maximálního pesimismu je blízko. Poslední odpůrci akcií byli připraveni k prodeji a opouštěli trh.
Dow Jones byl tenkrát na poměru P/E 6,8x – nejnižší úroveň v zaznamenané historii do té doby. Templeton neomezil svůj výzkum na poměr P/E, ale podíval se také na další oceňovací metriky, jako je Price-to-Book, Price-to-Cashflow a EV/EBITDA, které byly také na velmi atraktivních úrovních.
Templeton vždy zvažoval více oceňovacích metrik, protože věděl, že jeden poměr by nikdy neřekl celý příběh.
Během televizního vystoupení v roce 1982, uprostřed pesimismu ohledně ''smrti akcií'', učinil John Templeton opačnou předpověď: Přijde velký býčí trh s Dow dosáhne 3 000 bodů v příštích 10 letech, což by znamenalo téměř čtyřnásobný nárůst. Templeton dále vysvětlil proč: Za předpokladu dlouhodobého průměrného tempa růstu ve výši 7 % a inflace by se pohybovala kolem 7%, zisky by se nominálně zvyšovaly o 14% ročně. To by samo o sobě mohlo téměř vysvětlit nárůst na 3 000.
Lidé si mysleli, že zešílel, ale předpověď se ukázala být téměř děsivě přesná. Dow dosáhl 3 000 bodů v roce 1991 a Templeton opět vypadal jako génius.
Dalším pravidlem bylo: Poučte se z historie
V roce 1999, uprostřed internetové bubliny, navštívila Lauren Templetonová, praneteř Johna Templetona, svého slavného příbuzného na Bahamách. Zeptala se ho, zda v poslední době nakupuje nějaké technologické akcie. John Templeton se usmál a pokračoval v rozhovoru o velkých finančních bublinách v celé historii – od holandské tulipánové mánie v roce 1630 až po bubliny 20. století. Poukázal na to, že v těchto šílenstvích byl často přítomen jeden prvek: nějaká nová položka nebo průmysl, který se zdál, že změní svět, a proto se vzpírá starým pravidlům oceňování.
Abychom však dospěli k typu společností, která by měla šanci upoutat Johna Templetona, tak se musíme podívat na jeho pár základních výběrových metrik 👇
Koncový 12měsíční (TTM) EPS vyšší než EPS za finanční rok a TTM EPS za předchozí rok
Sekvenční růst 5Y EPS
Anualizovaný 5Y růst EPS vyšší než 0
TTM a provozní marže za finanční rok vyšší než 0
TTM a 5Y provozní marže za finanční rok vyšší než medián odvětví
Dluh k aktivům nižším, než je medián odvětví
Aktuální P/E menší než medián 5Y
5R medián P/E menší než 75
Líbí se vám tato tématika? Pokud ano, tak mi napište do komentáře a mohu v ní dál pokračovat.
Dnešní článek je zároveň pokračováním této série, kde jsem už zpracoval strategii těchto velikánů 👇
Díky těmto investičním principům dokázal Warren Buffett proměnit 1000$ na 28 milionu dolarů | Bulios
Zlatá pravidla legendárního investora Petra Lynche, která z vás udělají lepšího investora | Bulios
Upozorňuji, že se nejedná o finanční poradenství. Každá investice musí projít důkladnou analýzou.
Tento článek byl napsán a zkontrolován podle redakčních standardů Bulios.
Sledujte Bulios na Google Zprávách
Buďte mezi prvními, kdo se dozví o nových analýzách, zprávách a pohybech na trzích.