Dokáže nabídka lithia udržet krok se silnou poptávkou po elektromobilech?

S rostoucí poptávkou po elektromobilech analytici předpovídají, že do roku 2025 by mohlo 75 % veškerého vytěženého lithia připadnout na elektromobily.

Jedním z nejpodivnějších pohledů v Londýně a mnoha městech po celém světě během výluky COVID-19 byli dospělí lidé v prázdných ulicích na něčem, co bylo kdysi považováno za dětskou hračku: koloběžce. Zpráva z roku 2019 odhaduje, že poptávka po elektrických kolech a koloběžkách bude mít do roku 2030 složenou roční míru růstu 8 %. Neoficiální důkazy naznačují, že COVID poptávku dramaticky zvýšil. Jeden britský prodejce uvedl, že se poptávka ztrojnásobila.

Mnoho těchto nových dopravních prostředků je poháněno lithium-iontovou baterií. Lithium, nejméně hustý kov na světě (atomové číslo 3), je také nedílnou součástí pohonu digitální ekonomiky - mobilních telefonů, tabletů a notebooků. Největší potenciál využití lithium-iontových baterií však mají elektromobily. Analytici Citi $C předpovídají, že do roku 2025 bude 75 % veškerého vytěženého lithia určeno pro elektromobily.

Poptávka po elektromobilech roste

Dokonce i uprostřed pandemie a 4,4% poklesu globálního růstu v roce 2020 vzrostl prodej elektromobilů o více než 700 000 kusů a celosvětově překročil 3 miliony. To je podle údajů IEA třikrát více než v roce 2017. Čína se svou snahou o vyčištění svých znečištěných měst stojí v čele. V loňském roce však Evropa předstihla Čínu jako největší globální trh s elektromobily. Nejnovější výhled světové ekonomiky MMF předpovídá na rok 2021 silný globální růst ve výši 5,5 %, což je pro rostoucí prodeje elektromobilů mnohem příznivější výhled než v roce 2020.

Největší hnací silou růstu je však odhodlání vlád dosáhnout do roku 2050 cílů nulových emisí uhlíku. Velká Británie a Německo to zanesly do závazných právních předpisů do roku 2050, resp. 2045. Obě země rovněž přistoupily k radikálnímu kroku, kterým je zákaz prodeje nových benzinových a naftových automobilů od roku 2030.

Na konferenci OSN o změně klimatu (COP26), kterou od 1. do 12. listopadu hostí vláda Spojeného království v Glasgowě, pravděpodobně země dále posílí své závazky v oblasti emisí uhlíku. Doplní tak již oznámené změny, jako je zelený stimul amerického prezidenta Bidena a Zelená dohoda Evropské unie.

Dobrou zprávou pro spotřebitele (a poptávku po lithiu) je, že ceny elektromobilů a automobilů s konvenčním pohonem se rychle sbližují. Analytici z oboru očekávají, že v roce 2025 budou v podstatě na stejné úrovni. Je to především proto, že náklady na baterie rychle klesají. Zpráva agentury BloombergNEF uvádí, že cena lithium-iontových baterií klesla v letech 2010 až 2019 o 87 %. Ačkoli bude obtížné udržet toto tempo technologického růstu, očekává se, že široký trend poklesu cen bude pokračovat.

Boom nabídky a pád cen

Těžaři lithia nezůstali lhostejní k rychlému zavádění elektromobilů. Prodeje se z téměř nulových hodnot v roce 2012 dostaly na 1 milion kusů o pouhých pět let později. Začaly se objevovat zprávy extrapolující exponenciální růst daleko do budoucnosti. Těžaři reagovali masivním zvýšením produkce, což mělo katastrofální dopad na ceny, které se od léta 2018 do roku 2020 snížily o více než polovinu.

Lithia není nedostatek, ale je obtížné ho zpracovávat, což vyžaduje velké investice do infrastruktury. Získává se jedním ze dvou způsobů: čerpáním z podzemních zásobníků solanky zvaných salary (největší zásoby má Chile) a následnou extrakcí v řadě odpařovacích nádrží; nebo extrakcí ze spodumenových hornin (jako je tomu u většiny australské produkce lithia). Podle společnosti Fastmarkets je celosvětově produkce solanky a spodumenu rozdělena přibližně 50/50.

Produkce a spotřeba jsou nyní v podstatě v rovnováze. Vzhledem k tomu, že spuštění nových projektů trvá dlouho, očekává se, že od roku 2022 bude poptávka mírně převyšovat nabídku.

Technologie budoucnosti

Základní technologie lithium-iontových baterií zůstává od 70. let minulého století stejná.

Výrobci automobilů však pracují na rychle se rozvíjející nové technologii baterií. Lithium bude i nadále hrát ústřední roli. Lithiové baterie v pevném stavu používají pevný materiál namísto potenciálně hořlavého gelu. Tyto materiály nejsou těkavé ani hořlavé. Vyšší hustota energie by zvýšila dojezd elektromobilů o třetinu až polovinu při stejné hmotnosti baterie jako u současné lithium-iontové baterie. Podle článku v deníku Nikkei z prosince 2020 má Toyota v roce 2021 uvést na trh prototyp automobilu poháněného pevnými bateriemi, jehož výroba se očekává v roce 2024.

Lithium může v budoucnu hrát roli i ve svatém grálu levné, neomezené a bezuhlíkové energie: jaderné fúzi. Na tokamacích pracují týmy po celém světě. Jedná se o magnetické uzavírací zařízení určené k výrobě řízené jaderné fúze. Nejambicióznějším projektem je Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor budovaný ve Francii. Jeho cílem je do roku 2035 vyrábět 500 MW elektřiny.

Než budou polovodičové baterie plně komerčně využitelné, může to chvíli trvat. Tokamakové fúzní reaktory jsou stále poměrně vzdálenou budoucností. Ústřední role, kterou bude lithium hrát v bateriích pohánějících naši techniku a stále více i naše automobily, však zajistí jeho význam na mnoho dalších let. Čína ho považuje za strategicky důležité a zajišťuje jeho dodavatelský řetězec. V květnu 2018 zaplatila společnost Tianqi Lithium 4,1 miliardy dolarů za nákup podílu necelých 25 % v chilské společnosti $SQM, která je druhým největším producentem na světě.

"Gigafactory", kdysi neotřelý výraz Elona Muska pro jeho pět továren na baterie po celém světě, budou brzy považovány za kritickou národní infrastrukturu. Odhaduje se, že Evropa bude do roku 2025 potřebovat 30 takových továren a jen skupina Volkswagen Group jich údajně plánuje postavit šest. Mezinárodní energetická agentura (IEA) se domnívá, že poptávka po lithiu se do roku 2040 zvýší 40krát. Kdysi zřídka používaná komodita lithium brzy zaujme místo nepostradatelného kovu budoucnosti.