Centrální banka Spojených států zvedla úrokové sazby na 5 %, což je nejvíce od roku 2007. V tomto článku se dozvíte, co to pro nás znamená? Jak je pravděpodobné, že přijde krize, jak se na ni připravit? Pokud by nastala, jak na ni vydělat?

Na úvod opět dodám, „Toto není investiční doporučení, neinvestujte do ničeho, čemu nerozumíte!“

Jak jsem již na začátku poukázal, dnes máme v Americe 5% úrokové sazby, tedy nejvíce od roku 2007.

Někdo může tápat nad otázkou „Proč se vůbec úrokové sazby zvedají, má to smysl? Nelikviduje to ekonomiku?“ Odpověď je jednoduchá. Smysl to samozřejmě má, jinak by to nedělali.

Pokud se podíváme na Ameriku, tak můžeme na grafu výše vidět, že inflace je tam stále vysoká. V jednu chvíli byla i 9 %. Dneska jsou někde na 6 %, ale pořád se jim nedaří dosáhnout svého inflačního cíle. Proto tedy nadále zvyšují sazby s vidinou celkového zabrzdění ekonomiky. S takto vysokými úrokovými sazbami si lidé nebudou tolik půjčovat, v ten moment se začne stahovat množství peněz z oběhu a díky zpomalení ekonomiky dojde ke snižování cen. To je samozřejmě strašně důležité, protože pokud by v Americe byla hyperinflace, pak by nastal kolaps USA.  Nejen, že dolar je celosvětové platidlo, ale hlavně v Americe mají všichni američtí důchodci naspořeno v dluhopisech, nebo přímo v dolarech. Tedy při hyperinflaci by ekonomika Spojených států zaručeně zkolabovala.

Řešení je jasné, zvyšovat úrokové sazby. Co to ale znamená? Zvednou sazby, aby inflace zabrzdila.

Při nahlédnutí do minulosti, konkrétně do roku 1975 zjistíme, že situace byla velmi podobná.

Pokud budeme sledovat černou křivku v grafu, pak můžeme vidět, že inflace se v některých letech vyšplhala i nad 10 %, jeden rok dokonce přes 14 %, což byla ještě o něco horší situace, než jaká je dnes. A FED (centrální banka USA) na to zareagovala tím způsobem, že zvedla úrokové sazby na podobné úrovně. Běžně se tam také dostávala přes 10 % a jeden rok dokonce přes 15 % úrokové sazby. Můžeme si ale všimnout, že takto zvýšená úroková sazba byla v USA 10 let. Díky tomu se jim povedlo zredukovat inflaci.

Otázka opět zní: „Jde to stejné udělat i dneska?“ Podle mě ne.

Zatímco v minulosti, když se podíváme na vývoj dluhů Ameriky, v roce 1975 byla zadluženost Spojených států okolo 30 %. Dnes se dostáváme na 140 % vůči HDP (hrubý domácí produkt).

Pokud si tyto grafy převedeme do čísel, abychom z toho pochopili více. V minulosti, pokud by se zvedly úrokové sazby o 5 % bodů, jako se to zvedá dnes, při 35% zadluženosti, by se zvedly také náklady vlády o 1,5 % vůči HDP.

Dnes, při 135% zadluženosti by zvýšení úrokové sazby o 5 % bodů, zvedlo náklady o 7 % vůči HDP.

Zase nám to moc neřekne, viďte. Pojďme si to tedy převést na to, co by to udělalo s dluhem? USA mají dnes dluh ve výši 31 bilionů $, což je 31.000 miliard $. Při zvednutí úrokových sazeb o již zmíněných 5 % bodů to znamená, že se navýší výdaje státu, aby mohl platit úroky z tohoto dluhu o 1.550 miliard $.

To je hodně, ale zase z toho moc chytří nejsme, že? Pojďme to tedy porovnat s příjmem USA, který za minulý rok byl 4.900 miliard $. Pak můžeme vidět, že je to znatelný skok v nákladech. Byla by Amerika schopná ustát tento nárůst nákladů?

Zaměříme se nyní na schodky v rozpočtu v minulých letech. I když nebyly úrokové sazby nijak extra vysoké, tak i tak za posledních 10 let byl průměrný schodek v americkém rozpočtu 1.190 miliard $, kdy sazby byly téměř nulové. Historicky největší přebytek, který kdy udělali, se zapsal z roku 2000 a to krásných 236 miliard $. Což ve finále není nic, pořád jsou v dluhu a jejich dluh se stále navyšuje. Pokud k průměrnému schodku připočítáme 1.550 miliard $, tak jsme na běžném schodku 2.740 miliard $.

To, vzhledem k jejich výdajům, které činí 6.270 miliard $ znamená, že aby vyrovnali navýšení úroků natolik, aby se dostali na vyrovnaný rozpočet, museli by snížit své výdaje o 53,4 %. Vzhledem k tomu, že se jim to nedařilo doteď, tak je nemožné, aby ho najednou snížili o 53,4 %. Dle mého názoru je tato možnost naprosto nereálná a jak se říká, tudy cesta nevede.

Dle mého názoru to dopadne tak, že v momentě, kdy Amerika začne mít finanční problémy (což není vyloučené, že nastane velice brzy), FED bude muset snížit úrokové sazby, protože by jinak „utopila“ svoji existenci. Ve finále to může dopadnout tak, že FED sníží úrokové sazby, na inflaci se zapomene, nebo sama odejde, což může dočasně klidně nastat, z dlouhodobého hlediska ovšem ne. Vždy se navrátí. Podle mě se jim nepovede inflaci vůbec ukrotit, a přesto budou muset velmi brzy úrokové sazby snížit, i když inflace v Americe bude stále zvýšená. Na inflační cíl 2 % budou muset všichni, kdo pracují s dolarem, potažmo i důchodci, zapomenout. Na druhou stranu to bude veliká výhoda pro všechny, kdo mají dluhy v dolarech.

Nyní se pojďme na chvíli věnovat bankám. Jak jste si mohli všimnout, v poslední době docela hojně krachují. Proč to tak je? Banky jsou stabilní byznys, někteří dokonce tvrdí, že je to bezrizikový byznys. V posledních měsících ale vidíme, že to bezrizikový byznys rozhodně není. Kde je příčina toho, proč to banky pouští ke dnu?

Problém je v tom, jak fungují dluhopisy. Představte si, že v minulosti, pokud jste byli banka, nebo penzijní společnost a dostali jste peníze od svých zákazníků nebo investorů, tak pokud jste chtěli investovat konzervativně, potažmo „bezrizikově“, museli jste kupovat dluhopisy, jelikož jiná „bezriziková“ investice neexistuje nebo jste neměli jinou možnost, protože Vám to přikazují zákony.  Koupili jste tedy dluhopis, který v té době vynášel 1 % s 10 letou splatností, což je typický americký dluhopis, za 1.000 $ a bylo dané, že Vám to bude přinášet 1 % ročně, tedy 10 $ za rok. Rozumný člověk by do tohoto neinvestoval už jen z principu, ale některé penzijní společnosti, nebo banky neměli jiné možnosti. Jen doplním, že penzijní společnosti jsou ve většině případů součástí bank, takže krachovaly hlavně z toho důvodu.

Zpět ale k principu dluhopisů.

V moment, kdy nám rostou úrokové sazby a dostaneme se třeba na 5% úrokovou sazbu, na trhu jsou nové dluhopisy, které mají 5% výnos. Tedy když je někdo koupí za 1.000 $, tak z nich bude mít 50 $ ročně a tedy má skoro jisté, že během 10 let získá 1.500 $, místo původních 1.100 $. Najednou nastává situace, kdy Vám investoři přestanou věřit, a chtějí po Vás nazpět svoje peníze. V ten moment vy máte 10 letý dluhopis, ze kterého je patrné, že přinese výnos 1.100 $. Ale vy, pokud jej chcete prodat, abyste mohli vyplatit Vaše investory, jej nemůžete prodat za původních 1.000 $, za které jste ho pořídili, protože by si ho od Vás nikdo nekoupil, je výhodnější si koupit nový dluhopis, který mu přinese 500 $ navíc během 10 let, zatímco ten váš dluhopis by mu přinesl pouze 100 $. Musíte jej tedy prodat se zásadní slevou, např. 700 $ a v ten daný moment to pro investora bude dávat smysl, protože nakoupí za 700 $ a s jistotou na tom vydělá 400 $. Jenže 700 $ je méně, než 1.000 $, tak se mu koupě vyplatí a bude ochotný to od Vás koupit.

Pro Vás je to ale 30% ztráta. Jak můžeme vidět, úrokové sazby, tady konkrétně na amerických státních dluhopisech, rostly opravdu prudce. Zatím vyrostly pouze na 3,5 %, ale pokud by tuto úrokovou sazbu Amerika držela, pak to bude růst i nadále. Podle mě nebude, jak jsem již výše zmiňoval, ale i tak je to 3,5 % za rok, rok a půl, což způsobí zásadní pokles hodnoty dluhopisů a pokud jsou nuceni je prodávat, pak musí uzavírat ztrátu, musí prodělávat.

Ve chvíli, kdy přijde první investor s žádostí o vybrání, je to malá ztráta, jenže když banka bude i nadále takto prodělávat, tak se všichni leknou a budou se bát o své dluhopisy, spořicí účty apod., jdou si to vybrat, protože se domnívají, že banka krachuje. Na banku se „sesypou“ žádosti o ukončení, nebo vypovězení smluv a ona v tu chvíli musí prodat úplně všechno. Dojde tedy k tomu, že ztratí veškerou likviditu, kterou měla, nebude splňovat bankovní předpisy, aby si udržela bankovní licenci, a tím pádem zkrachuje.

Kromě vlivu na banky, to má vliv i na celou společnost, podnikatele, lidi, kteří mají hypotéky atd., zkrátka to žene celou společnost do krize. Jestli to padne krizí, nebo vysokou inflací, to je jako prašť a uhoď. Z mého pohledu to spíše vypadá na mírnou krizi, nebo stagnaci a zvýšenou inflaci v horizontu 10 – 15 let.

JAK SE NA TUTO SITUACI PŘIPRAVIT?

Úspory a dluhopisy

Vytvářením větších úspor a možná i investování do dluhopisů - ano, i když donutily banky ke krachu, dnes jsme ale v opačné situaci, jak jsem již psal v článku, jak se chránit proti krizi. Úspory dávají smysl spíše z toho důvodu, že je dobré při vysokých úrokových sazbách nechodit do žádných větších dluhů, vytvářet větší finanční rezervy, protože kdyby se nám krize ještě více prohloubila, můžete být jedním z těch, co přijdou o práci vlivem snižování stavů, ale zároveň bude nejlepší moment na investování. Takže si držte větší úspory, za mě rozhodně správná volba.

Akcie

Co se týče akcií, pokud do nich investujete, vyhýbejte se těm, které mají nízké ROA (rentabilitu vlastních aktiv). Moment, kdy firma není schopná dostatečně vydělávat ze svého investovaného kapitálu, a zvýší se jí úrokové sazby, pak se v mžiku ze zisku, dostane do ztráty. Kdežto firma, která je schopná vydělávat 10 % ze svých aktiv, ve chvíli, kdy se zvedne úroková míra na 5 %, pořád bude v docela dobré marži. Firma, která má  3% ROA, ve chvíli zvýšení sazeb na 5 % se může, ale také nemusí (účetnictví je zde komplikovanější) dostat do ztráty namísto původních zisků.

Zlato a stříbro

Dobré aktivum na dnešní dobu. Já osobně mám ve svém portfoliu investováno zhruba 25 % do drahých kovů. Na drahé kovy nepůsobí úrokové sazby. Ve chvíli vysokého, dlouhodobého zvýšení úrokových sazeb a držení peněz dávalo smysl,  jako tomu bylo před rokem 1970, můžou být drahé kovy v ohrožení. Vzhledem k tomu, že zlatý standart tu už nemáme, a nikdo není schopný udržet reálné, pozitivní úrokové sazby, pak zlato a stříbro je z dlouhodobého hlediska bezpečnou volbou.

Bitcoin

Za poslední měsíce můžeme vidět, že zatímco všechno padá, Bitcoin (dále jen BTC) naopak roste. V tu chvíli si můžete položit otázku: „Jak je možné, že BTC, korelující s akciemi roste, a vše ostatní naopak padá?“ BTC má úplně jiná rizika, než akcie. Některá jsou podobná, jiná naopak zcela odlišná. V určitých věcech je BTC rizikovější, na druhou stranu v něčem zas méně. V tomto pohledu je BTC na tom stejně, jako zlato, je mu úplně jedno, jaké máme úrokové sazby. Firmy mají strach z toho, že se jim zvednou úrokové sazby a nebudou schopny splácet svoje dluhy, BTC žádné dluhy nemá. Při zásadní krizi se firmám může snížit poptávka po jejich produktech, že by se ze zisku mohli dostat do ztráty a zkrachovat, BTC žádné zákazníky nemá, je to kus kódu, stejně jako zlato je kus kovu. Z tohoto pohledu je BTC zajímavou složkou, kterou má smysl držet si ve svém portfoliu. V mém tvoří BTC 20 – 25 % investice. Rozhodně zde tedy neplatí, že BTC koreluje s akciemi.

JAK NA TOM VYDĚLAT?

Já jsem v roce 2020 vydělal zejména díky tomu, že v momentě, kdy se ekonomika sesypala, jako domeček z karet a centrální banka chtěla podpořit ekonomiku, motivovala banky k tomu, aby dávaly úvěry všem bez kontroly příjmů atp. za velmi dobrých podmínek. Pokud se Vám naskytnou dobré úvěry s nízkým RPSN (číslo, které má umožnit spotřebiteli lépe vyhodnotit výhodnost nebo nevýhodnost poskytovaného úvěru), ale není to žádný Margin, kde by Vám hrozilo riziko Margin Callu, ale je to opravdu klasický úvěr, a jste si jistí, že budete moci tento úvěr splácet, tak v momentu velkého propadu akcií, nebo rapidního snížení úrokových sazeb a bylo velmi pravděpodobné, že následující roky budou akcie růst, má smysl si tento úvěr vzít.

Pokud byste chtěli s něčím poradit, pak neváhejte využít akce 99 Kč za první konzultaci. Podívejte se na můj web: www.danielholanek.cz nebo mi napište na e-mail dan.holanek@gmail.com

Připomínám, že stále běží akce u RB, kde při založení účtu během dubna, pokud jej ještě nemáte, můžete získat až 3.000 Kč během půl roku. Také tím mj. podpoříte mojí tvorbu. Odkaz zde: https://bit.ly/RB1000DH