Paramount Skydance si k převzetí Warner Bros. Discovery nebere půjčku u velké americké banky, ale jde pro peníze do Perského zálivu. Tři státní fondy ze Saúdské Arábie, Kataru a Abú Dhabí se podle Wall Street Journal zavázaly dodat téměř 24 miliard dolarů čerstvého kapitálu, který má pomoci financovat zhruba 110miliardovou transakci včetně dluhu. Je to jedna z největších operací, jakou si státní fondy z regionu kdy v Hollywoodu koupily, a zároveň krok, který v USA okamžitě vyvolal politickou reakci.
David Ellison, šéf Paramount Skydance a syn spoluzakladatele Oracle Larryho Ellisona, tím řeší základní problém celé transakce: společnost s tržní kapitalizací kolem 12 miliard dolarů kupuje firmu oceňovanou na více než 110 miliard včetně dluhu, v balíku s povinností zaplatit Netflixu 2,8 miliardy dolarů odstupného za zrušený předchozího dealu. Bez masivní injekce externího kapitálu by to jednoduše nevyšlo.
Jak jsou peníze z Perského zálivu poskládané
Podle dosavadních úniků má struktura vypadat takto: saúdský Public Investment Fund (PIF) dodá asi 10 miliard dolarů, Qatar Investment Authority a entita L’imad Holding z Abú Dhabí zbylých zhruba 14 miliard. Tyto peníze se přidají k vlastnímu kapitálu Ellisona a RedBird Capital a k dluhovému financování od bank a private‑equity partnerů typu Apollo Global Management.
Klíčové je, že arabské fondy mají mít formálně nesprávcovskou pozici. Ve strukturované podobě vstupují bez hlasovacích práv, bez míst v představenstvu a bez přímé kontroly nad spojenou firmou. Tato konstrukce má dvě funkce:
uklidnit regulátory, že nejde o „prodej CNN Saúdům“ nebo o přímou kontrolu nad mediálním domem
a zároveň umožnit fondům podílet se na výnosech z potenciálně velmi ziskové konsolidace globálních mediálních značek
Paramount proto tvrdí, že transakce by neměla spadat pod ostrý dohled Výboru pro zahraniční investice (CFIUS), protože zahraniční kapitál nedostává korporátní kontrolu.
Politická reakce: peníze ano, vliv ne - opravdu?
Sedm demokratických senátorů v čele s Corym Bookerem už poslalo předsedovi FCC dopis, v němž vyjadřují „hluboké obavy“ z toho, že miliardy dolarů od PIF, QIA a investorů z Abú Dhabí pomáhají financovat převzetí Warner Bros. Discovery $WBD, včetně takových značek jako CNN nebo HBO.
Jejich argument je dvojí:
i bez formálních hlasovacích práv vzniká prostor pro určitou moc - přes společné projekty, financování obsahu, budoucí investice
a kombinace kapitálu z regionu Blízkého východu a z Číny (například přes Tencent u jiných mediálních aktiv) vytváří komplexní, někdy konkurenční vztahy, které si zaslouží víc než „povrchní přezkum“
Senátoři proto žádají důkladné prověření, zda takto strukturovaná účast nezvyšuje riziko, že se zahraniční vlády mohou nepřímo podílet na ovlivňování redakčních rozhodnutí a obchodních priorit v citlivých oblastech - třeba právě u zpravodajství CNN nebo u licencování obsahu pro trhy, kde mají politické zájmy.
Výsledkem je, že i když právní struktura formálně počítá s „penězi bez hlasu“, regulační a politická rovina s tím nemusí souhlasit. FCC, DOJ a potenciálně CFIUS budou pod tlakem, aby se na schéma podívaly nejen z pohledu antimonopolu, ale i národní bezpečnosti.
Regulační překážky a časová osa
Ministerstvo spravedlnosti už začalo vydávat předvolání v rámci antimonopolního zkoumání transakce. To je u obchodu této velikosti standard, ale naznačuje to, že vše nepoběží jen po zrychlené lince. Antimonopolní experti zatím neočekávají zákaz - kombinace Paramountu a WBD sice vytvoří velmi silného hráče, ale trh je pořád fragmentovaný (Netflix $NFLX, Disney $DIS, Amazon $AMZN, Comcast $CMCSA, další).
Přesto se dá čekat:
dlouhý proces schvalování
možné podmínky (prodeje některých aktiv, závazky k nadále otevřenému licencování obsahu apod.)
zapojení evropských a kanadských regulátorů, kteří už začali neformálně sbírat podklady
Do toho běží čas: smlouva počítá s „ticking fee“ - pokud se deal neuzavře do 30. září 2026, začnou akcionáři WBD inkasovat 0,25 dolaru na akcii za každé další čtvrtletí čekání, což celkově znamená asi 650 milionů dolarů za kvartál navíc pro kupující stranu. Paramount tak stojí před dvojím tlakem: přesvědčit regulátory a zároveň to stihnout včas, aby transakce nezačala sama sebe požírat na nákladech.
Proč to Paramount vůbec dělá - a co tím sledují investoři z GCC
Z pohledu Paramountu je motivace jasná: získat v jedné transakci filmová studia Warner Bros., značky HBO a Max, zpravodajství CNN a další aktiva a vytvořit mediální skupinu, která se velikostí a katalogem může rovnat Netflixu či Disney. V prostředí, kde jsou streamovací služby pod tlakem marží a kde roste cena za talent i sportovní práva, dává konsolidace knihovny a značek strategický smysl.
Pro fondy z Perského zálivu je to zase součást širší strategie diverzifikovat ekonomiku mimo ropu a kupovat globální značky, které přinášejí:
dlouhodobé cash flow z obsahu, licencí a práv
možnost rozvíjet vlastní filmové a zábavní projekty doma (studia, festivaly, produkci)
reputaci hráče, který spolurozhoduje o tom, co svět sleduje
To, že formálně nemají hlasovací práva, neznamená, že nebudou mít hlas u stolu, když půjde o velké koprodukce, natáčení v regionu nebo strategické investice.