Spojené státy už daly zhruba desítce čínských firem zelenou k nákupu druhého nejvýkonnějšího AI čipu Nvidie, čipu H200 - ale reálně zatím neproběhla ani jedna dodávka. Schválené objednávky za potenciálně miliardy dolarů tak zůstávají „v luftu“ právě ve chvíli, kdy se CEO Jensen Huang pokouší v Pekingu prolomit pat a najít cestu zpět na trh, kde býval dominantní.

Huang se nakonec připojil k delegaci vedené prezidentem Donaldem Trumpem cestou na summit s čínským prezidentem Si Ťin‑pchingem poté, co mu Trump osobně nabídl místo na palubě při mezipřistání na Aljašce. Z pohledu trhu se do návštěvy vkládají naděje, že by mohla odblokovat uvízlé obchody s H200 v Číně - ale zároveň ukazuje, jak hluboko je Nvidia chycená mezi americkou exportní politikou a čínskou strategií technologické soběstačnosti.
Kdo má v Číně povolené H200 - a v jakém objemu
Podle uniklých informací schválilo americké ministerstvo obchodu přibližně desítku čínských zákazníků, kteří mohou H200 nakupovat v rámci licencí. Na seznamu jsou velká jména čínského internetu a cloudu - Alibaba $BABA, Tencent $TCEHY, ByteDance nebo JD.com $JD - doplněná o několik distributorů jako Lenovo a Foxconn.
Každý schválený zákazník může podle licenčních podmínek odebrat až 75 000 kusů čipu H200, a to buď přímo od Nvidie $NVDA, nebo přes schválené distributory. V součtu jde o potenciál stovek tisíc akcelerátorů, tedy objednávky v miliardových objemech, které by pro Nvidii představovaly výraznou, byť „osekanou“ obnovu pozice na trhu, kde před zpřísněním exportních pravidel držela odhadem až 95 % segmentu pokročilých AI čipů.
Před zpřísněním američtí regulátoři odhadovali, že Čína tvoří zhruba 13 % tržeb Nvidie, přičemž Huang samotný mluvil o tom, že tamní AI trh by letos mohl dosáhnout 50 miliard dolarů. O to citelnější je fakt, že dnes sám říká, že podíl Nvidie na AI akcelerátorech v Číně „efektivně spadl na nulu“.
Proč navzdory povolení neproběhla jediná dodávka
Z čistě formálního hlediska má Nvidia i její čínští zákazníci ze strany USA zelenou. Realita ale je, že obchody blokuje především Peking. Podle zdrojů čínské firmy po prvotní aktivitě začaly couvat poté, co přišlo neformální i formální „doporučení“ z Pekingu držet se zpátky.
Hraje v tom roli několik faktorů:
Strategie soběstačnosti: Čínská vláda se obává, že další vlna dovozu H200 by oslabila tlak na budování vlastního ekosystému AI čipů. Firmy jako DeepSeek už veřejně zdůrazňují, že staví své systémy na domácích akcelerátorech včetně čipů od Huawei - a tyto příklady se vnitřně používají jako argument, že „to jde i bez Nvidie“.
Nové bezpečnostní předpisy: Státní rada nedávno vydala dvě normy v oblasti bezpečnosti dodavatelských řetězců a spustila systematickou revizi závislosti na cizí technologii v kritické infrastruktuře. Zahraniční čipy - včetně těch od Nvidie - se tím automaticky dostávají pod větší tlak.
Obavy z technických „zadních vrátek“: Specifická struktura dohodnutého exportního režimu znamená, že čipy musejí fyzicky projít přes území USA, což v Pekingu vyvolává obavy z možného zásahu do hardwaru nebo firmwaru.
Výsledkem je patová situace: papírově schválené kontrakty, reálně nulové dodávky a rostoucí tlak uvnitř Číny, aby se firmy naučily obejít se bez amerických akcelerátorů.
Komplikované podmínky z americké strany
Ani americké podmínky nejsou jednoduché. Na začátku roku vstoupila v platnost pravidla, podle nichž musí čínští zákazníci prokázat, že mají „dostatečné bezpečnostní procedury“ a že čipy nebudou použity k vojenským účelům. Nvidia zároveň musí potvrdit, že má v USA dostatečnou zásobu čipů, aby nové exporty neohrožovaly domácí dodávky.
Další vrstvu přidal přímo prezident Trump: vyjednal strukturu, podle níž USA dostanou 25 % z tržeb za prodej H200 do Číny. Protože americké právo neumožňuje přímo uvalit „exportní poplatek“ na konkrétní firmu, obchází se to tak, že čipy musejí fyzicky projít přes americké území, kde je možné příslušné odvody vyměřit.
Z amerického pohledu je to způsob, jak:
získat část ekonomické hodnoty z prodeje do strategického rivala
zároveň mít pod kontrolou fyzický tok čipů
V Pekingu to však posiluje nedůvěru - kombinace průchodu přes USA a vysokého finančního „desátku“ je vnímána jako riziko jak technické (obavy z modifikací), tak politické (páka v budoucích sporech).
Nvidia mezi dvěma ohni: exportní restrikce vs. čínská soběstačnost
Celá epizoda ilustruje, v jak citlivé pozici se Nvidia ocitla. Na jedné straně ji americká vláda používá jako nástroj své technologické politiky - exportní limity mají bránit Číně ve zrychleném dohnání USA v AI výpočtech. Na druhé straně čínská vláda tlačí domácí firmy, aby snížily závislost na západním hardwaru a pomohly vyrůst vlastním špičkovým hráčům, v čele s Huawei.
Ještě před dvěma lety Nvidia ovládala drtivou většinu čínského trhu pokročilých AI čipů a Čína byla dvoucifernou částí jejích tržeb. Dnes Huang sám přiznává, že podíl na AI akcelerátorech „spadl na nulu“, a místo horizontálního „omezení“ exportu (tj. zákaz části zákazníků) se reálně dostává do situace, kdy ji de facto blokují oba státy současně.
Každý další měsíc bez dodávek H200 přitom zvyšuje šanci, že čínští hráči přepnou trvale na domácí čipy a Nvidia o velkou část tamního trhu přijde natrvalo. Z pohledu dlouhodobé strategie je proto jasné, proč Huang tak silně tlačí na průlom - i za cenu politicky citlivého „spolucestování“ s Trumpem do Pekingu.
Co bude dál: scénáře pro H200 v Číně
Z kombinace amerických podmínek, čínské opatrnosti a politického tlaku na obou stranách vyplývá několik scénářů:
Částečný průlom: Podaří se vyjednat kompromis, kdy dojde k omezeným dodávkám H200 pod ještě přísnějšími podmínkami (např. jen přes vybrané státní nebo polostátní podniky, se silným monitoringem). Nvidia získá alespoň část tržeb zpět, ale zásadní změna trendu k domácím čipům v Číně už se nezastaví.
Dlouhodobý pat: Schválené licence zůstanou na papíře, Čína bude de facto blokovat importy a Nvidii v AI infrastruktuře nahradí mix domácích výrobců a šedých cest. H200 se do Číny ve větším objemu vůbec nedostane, Nvidia se zaměří na USA, Evropu a další části světa.
Přitvrzení na jedné straně: Další politická eskalace - nová americká omezení nebo čínské proti-kroky - může z věci udělat jasný zákaz, což by definitivně zamklo trh a poslalo firmám na obou stranách signál, že éra „globalizovaných“ AI dodavatelských řetězců skončila.