Čínský prezident Si Ťin‑pching využil summitu s Donaldem Trumpem k jasnému signálu směrem k byznysu: „dveře Číny se budou otevírat jen víc a víc“ a americké firmy podle něj čekají v zemi „ještě širší vyhlídky“. Řekl to přímo před více než desítkou šéfů velkých amerických firem - včetně Elona Muska (Tesla), Tima Cooka (Apple), Kellyho Ortberga (Boeing) a Jensena Huanga (Nvidia) - kteří doprovázejí Trumpa na první státní návštěvě Číny po devíti letech.
Trump před odletem slíbil, že jeho „první prosba“ na Siho bude, aby „otevřel Čínu americkým firmám“, a tento apel zazněl i na čtvrtečním jednání. Xi na něj navázal rétorikou o prohlubování spolupráce a reformě a otevírání, která se sice opakuje už roky, ale tentokrát přichází ve chvíli, kdy zahraniční investoři čelí nejistotě kvůli regulacím, geopolitickému napětí i tlaku na „domácí technologie“.
Co Xi americkým CEO konkrétně vzkázal
Podle čínské státní televize CCTV a agentury Xinhua Xi zdůraznil, že americké podniky jsou „hluboce zapojené“ do čínského reformního a otevíracího procesu, ze kterého profitovaly obě strany. „Dveře Číny do světa se budou jen dál otevírat,“ citovala ho CCTV, přičemž dodal, že americké firmy budou mít v Číně „ještě širší perspektivy“.
Američtí šéfové podle čínského čtení „vyjádřili, že čínskému trhu přikládají velký význam a chtějí posílit spolupráci a prohloubit své působení v zemi“. Pro Peking je tahle formulace důležitá - má ukázat domácímu publiku, že navzdory napětí zůstává Čína pro velké americké značky klíčová a ony samy stojí o další růst v zemi.
Je to především symbolická politika důvěry: Peking se snaží po sérii slabších makrodat, realitní krizi a geopolitických třenicích přebudovat narativ z „rizikové Číny“ zpět na „příležitost pro dlouhodobé investory“. Xi podobné sliby o „otevřenějších dveřích“ používá opakovaně - i při starších setkáních s americkými CEO v roce 2024 mluvil o dalším uvolňování přístupu na trh a 24bodovém plánu pro přilákání zahraničního kapitálu.
Kdo u toho seděl: Tesla, Apple, Boeing, Nvidia a spol.
Záběry státní televize ukázaly v sále Velké síně lidu Elona Muska (Tesla $TSLA), Tima Cooka (Apple $AAPL), Kellyho Ortberga (Boeing $BA) i Jensena Huanga (Nvidia $NVDA), který se k delegaci podle médií přidal na poslední chvíli. Vedle nich jsou v širší delegaci i další hráči jako Micron $MU či finanční domy, pro které je Čína zároveň obří trh i zdroj regulatorních rizik.
Trump před jednáním explicitně zmiňoval, že šéfové „chtějí vzdát hold Číně“ a těší se na nové obchody, a zároveň se netajil tím, že chce ze summitu odvézt konkrétní dealy - od zemědělství a energií až po potenciálně historickou objednávku letadel Boeing.
Musk v krátkém komentáři novinářům mluvil o „mnoha dobrých věcech“, které chce během návštěvy vyjednat, Cook na dotaz zvedl palec, Huang označil jednání Xiho a Trumpa za „fantastická“. Všichni dobře vědí, že symbolika je jen začátek - skutečný význam budou mít až konkrétní regulatorní kroky a kontrakty, které (ne)budou následovat.
Proč Xi mluví o „větším otevření“ právě teď
Rétorika má několik adresátů zároveň:
Američtí investoři: Čína čelí odlivu části kapitálu, tlaku na delistace a obecně horší reputaci z hlediska právní předvídatelnosti a zásahů státu. Setkání s ikonickými CEO a sliby dalšího otevírání mají obnovit část důvěry.
Domácí publikum: Peking potřebuje ukázat, že navzdory tvrdšímu tónu Washingtonu a exportním kontrolám jsou americké firmy stále ochotné přijet, sednout si se Si Ťin‑pchingem a mluvit o expanzi v Číně.
Trump a vyjednávací stůl: Trump deklaroval, že jeho prioritou je „otevřít čínský trh“ pro americké firmy a zvýšit čínský import amerických zemědělských, energetických a průmyslových produktů. Xiho slova o větší otevřenosti jsou částečně odpovědí na tento rámec - ale bez konkrétních závazků v citlivých tématech jako jsou technologie nebo státní subvence.
Zároveň platí, že obchodní bariéry a přístup na trh jsou dlouhodobý spor sahající minimálně k vstupu Číny do WTO na začátku 2000s. Západní firmy si stěžují na asymetrický přístup: Čína těží z otevřených trhů jinde, ale doma drží mnoho sektorů pod přímou či nepřímou kontrolou státu. Xiho „otevřenější dveře“ je tak potřeba číst na pozadí téhle struktury - v mnoha odvětvích bude přístup dál „podle čínských podmínek“.
Co může „větší otevření“ znamenat v praxi
Zkušenost z minulých let ukazuje, že podobná prohlášení často vedla k dílčím krokům, ale ne k plošnému uvolnění:
Selektivní uvolňování: Peking může otevřít konkrétní sektory nebo dílčí segmenty - například obnovit či rozšířit licence pro dovoz amerického hovězího či zemědělských produktů, nebo zmírnit omezení pro některé finanční služby.
Větší jistota pro stávající investice: Zahraniční firmy často volají méně po „víc oblastí“, kam mohou vstoupit, a více po stabilitě a předvídatelnosti v tom, co už v Číně mají. Signál „nechceme vás vyhnat“ může být pro Teslu, Apple a spol. stejně důležitý jako úplně nový sektor.
Dohody typu „víc nákupů z USA“: Trump usiluje o konkrétní čísla - větší dovoz amerického zemědělství, energie, strojů či letadel. Xiho otevřenost se může projevit právě ve formě takových balíků, aniž by zásadně sáhl na domácí průmyslovou politiku v high‑tech segmentech.
Naopak v oblasti technologií (čipy, cloud, data) je pravděpodobné, že si Čína ponechá tvrdé červené linie. Příklady Micronu, Nvidie či dalších ukazují, že bezpečnostní screening a push na domácí alternativy budou pokračovat, i když rétorika na summitu zní vstřícně.
Neverím mu ani slovo. V Číne oklamať niekoho pri obchode je synonymom pre obdivuhodnú vlastnosť.